Jaroslav Victor Nigrin

The vocative case is used in Bohemian in direct address, in calling somebody and in appealing. Ex. g. Pane! dej mi chlÉb. Sir, give me bread.

Declension of holub, tabulated.

Singular.

nominative	holub, the pigeon,
objective	holuba, the pigeon,
possessive	holuba, of the pigeon,
dative	holubu, holubovi, to the pigeon,
locative	o holubu, holubovi, about the pigeon,
instrumental	s holubem, with the pigeon,
vocative	holube! pigeon!

Plural.

nominative	holubi, the pigeons,
objective	holuby,
dative	holubu, holubuv,
possessive	holubum,
locative	holubech, holubÍch,
instrumental	holuby,
vocative	holubi!

Holub is the stem—kmen.—The various cases are formed by adding to the stem the inflectional endings.

Holub is the type—vzor—of the declension of the masculine nouns animate, ending in hard consonant. (The neutral consonant is considered here hard). If we replace the stem by a line, the case endings will be more evident.

Nom.	—,	—i,
Obj.	—a,	—y,
Poss.	—a,	—u, —uv,
Dat.	—u, —ovi,	—um,
Loc.	—u, —ovi,	—ech, —Ích,
Inst.	—em,	—y,
Voc.	—e,	—i!

Remarks on this declension. A.) In the singular, the objective and possessive cases end in —a, the dative and locative end in —u, or —ovi.

B.) In the plural the Nominative and Vocative cases end —i; Objective and instrumental end in —y. Exception nom. plur. ucitelÉ, teachers, andelÉ, angels.

C.) If the stem vowel is u, ex. buh, this u changes into o in all oblique cases, (all other cases except nominative singular), bozi, nom. pl., boha, of the god, etc.

D. Hard consonants must soften before i or Í (locative plural), see lesson VI. on the necessary change.

E.) In the vocative the stem vowel shortens in pane! Sir! The hard consonants softens before -e, in this case: boe! God!, bratre! brother! With many nouns ending in ch, h, and k the vocative singular ends in -u, hochu! vojÁku! synu!

F.) e before the final consonant is dropped out in the oblique cases, Ex. pes, dog, psi, psu, etc. Orel, eagle, orla, orli; Turek, Turk, Turka.

Infinitive and past participle of verbs.—Neurc. zpusob a prÍcestÍ sloves.

I. pers. sing.	Infinitive.	Past participle.
volÁm, I call,	volati, to call,	volal, called,
dÁm, I give,	dÁti, to give,	dal, given,
znÁm, I know,	znÁti, to know,	znal, known, knew,
chvÁlÍm, I praise,	chvÁliti, to praise,	chvÁlil, praised,
mluvÍm, I speak,	mluviti, to speak,	mluvil, spoken, spoke,
chodÍm, I walk,	choditi, to walk,	chodil, walked.

Almost all the Bohemian verbs end in the infinitive of -ti. The participle (masculine) is very often formed by replacing the infinitive ending -ti by -l.—The past participle adds -i in masculine plural, -a in feminine singular, -y in feminine plural.

Ák mluvil. The pupil spoke. Áci mluvili. The pupils spoke. Sestra mluvila. The sister spoke. Sestry mluvily. The sisters spoke.

The formation of the past tense.

Masculine form.

• JÁ jsem mluvil, I spoke, I was speaking,
• ty jsi mluvil, you spoke, you were speaking,
• on mluvil, he spoke, he was speaking.
• My jsme mluvili, we spoke, we were speaking,
• vy jste mluvili, you spoke, you were speaking,
• oni mluvili, they spoke, they were speaking.

There is no progressive form in Bohemian, therefore mluvÍm is both I speak or I am speaking, and the same is true for other tenses.

The feminine forms.

• JÁ jsem mluvila, I spoke,
• ty jsi mluvila, you spoke,
• ona mluvila, she spoke,
• My jsme mluvily, we spoke,
• vy jste mluvily, you spoke,
• ony mluvily, they spoke.

The past tense in Bohemian is formed from the past participle and present tense of the auxiliary bÝti, to be (jsem, jsi, jsme, jste). The auxiliary is left out in the third person. On mluvil. Oni mluvili.

When the personal pronoun is left out as is usually done, the auxiliary is placed after the participle: jÁ jsem mluvil, or mluvil jsem, my jsme mluvili, or mluvili jsme.

Whenever the subject of the verb is masculine, the past participle has the masculine form; if the subject is feminine, the past participle has feminine form.

Oral Exercise.

Continue in all three persons, singular and plural, (follow the example in the Lesson VI):

• JÁ jsem chodil do Školy …
• Dal jsem knihu hochovi …
• ChvÁlil jsem Áka …
• Mluvila jsem se sestrou …

Vocabulary.

• hledati, to look for, to seek,
• udelati, to do, to make,
• ucitel, teacher,
• bratr, brother,
• pes, dog.

Exercise I.

Translate into English:

Nemluvil jsem s tetou. Ucitel mluvÍ s bratrem. Ucitel mluvil s bratry. Znal jsem vojÁka? Sestra chvÁlila tetu. Kdo chodil do Školy? JÁ jsem chodil do Školy. Matka dala hochovi chleba. Koho jsi slyŠel mluviti? SlyŠel jsem mluviti pÁna o vojÁcÍch. Komu jsi dal knihu? Co jsi hledal? Hledal jsem psa. Zde jest pes. Kdo to udelal? MalÝ hoch to udelal.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

The teacher is in school with the pupils. What are you looking for? I am looking for my book. Where is the big boy? The big boy is on the street. Who was praising the boy? The teacher was praising the boy. Brother walks with the dog. I see birds. The pigeons are birds. We called the soldiers and gentlemen. We did not know them.

---

LESSON VIII. ÚLOHA VIII.

Declension of the masculine nouns inanimate ending in a hard consonant.

Type,—Vzor strom—tree.

nom.	strom,	stromy,
Obj.	strom,	stromy,
Poss.	stromu,	stromu, stromuv,
Dat.	stromu,	stromum,
Loc.	strome, stromu,	stromech, stromÍch,
Inst.	stromem,	stromy,
Voc.	strome!	stromy!

Remarks on this declension: A.) In the singular the nominative and the objective is formed simple by the stem, the possessive, dative and locative take the ending -u,—In the plural the nom., object., instr. and voc. take the ending -y

B) e in ending -ek (diminutive ending) loses e in oblique cases, stromek, stromky, little tree.

C) e in the loc. sing. softens the hard cons. in the same way. Ex. TÁbor, camp, v tÁbore, in the camp; sud, barrel, v sude, in the barrel. But since no sound e comes after s, l, z, words ending in these consonants add simple e in place of e. (General rule in Bohemian). Les, forest, v lese, kostel, church, v kostele.

Irregular verbs.

First person.	Infinitive.	Past participle.
Jsem, I am,	bÝti, to be,	byl, was,
mÁm, I have,	mÍti, to have,	mel, had,
jdu, I go,	jÍti, to go,	Šel, gone, went,
ctu, I read,	cÍsti, to read,	cetl, read,
vidÍm, I see,	videti, to see,	videl, seen, saw,
slyŠÍm, I hear,	slyŠeti, to hear,	slyŠel, heard.

The last two verbs are not irregular but belong to a special class.

The past tense (and there is only one past tense in Bohemian) is formed for the first two persons from the past participle and the auxiliary bÝti; the third person is the participle alone. See preceding lesson.

byl jsem, I was (masc.),	byla jsem, I was (fem.),
byli jsme, we were (masc.),	byly jsme, we were (fem.),
byl jsi, you were (masc.),	byla jsi, you were (fem.),
byli jste, you were (masc.),	byly jste, you were (fem.),
on byl, he was (masc.),	ona byla, she was (fem.).

In the same way mel jsem, I had; ona mela, she had. Cetli jsme, we read (masc.); ony cetly (fem.) they read.—Šel forms, however, an exception (the e is so called pohyblivÉ e, movable e, like e in ending -ek of the masculine nouns (declension)). The feminine form of Šel is Šla, the plural of Šel, Šli, the plural of Šla, Šly.

On Šel, he went; plural oni Šli, they went or they were going.

ona Šla, she went; plural ony Šly, they went, or they were going.

No auxiliary is employed in Bohemian in making question or negative statement. Negative form is made by simply prefixing ne (viz I. lesson); nebyl jsem, I was not; neŠel jsem, I did not go. The only exception is jest, abbreviated je, is, but nenÍ, is not.

Questions are formed by interchanging pronoun and verb. Ty mÁŠ penÍze. You have money. MÁŠ ty penÍze? Have you money? But since the pronoun is usually omitted, only question mark and in speaking accentuation indicates question. Ctete knihu. You read a book. Ctete knihu? Do you read a book? When the verb has for subject a noun then the verb follows the noun in a statement and precedes the noun in a question, except when an adverb why? proc?, when?, kdy?, where?, kde? kam? is used to introduce the question.

Hoch byl ve Škole. The boy was in the school. Byl hoch ve Škole? Was the boy in the school? VojÁk cetl knihu. The soldier read the book. Cetl vojÁk knihu? Did the soldier read the book? Sestra nemluvila. The sister didn’t talk. Proc sestra nemluvila? Why didn’t the sister talk?

When translating into English the Bohemian verbs may be rendered by progressive form. Ex.: Mluvil jsem, I spoke or I was speaking.

• Proc, why;
• dum, (domy), house;
• stul, (stoly), table;
• tÁbor, camp;
• les, (lesy), forest;
• za, behind (with instrumental);
• zahrada, garden;
• dnes, to day;
• vcera, yesterday;
• kde? where? when speaking of a location.
• kde jest bratr? where is the brother?
• kam? where? when speaking of direction.
• kam jdete? where do you go?
• na, on, upon;
• cesky, Bohemian;
• anglicky, English.

Oral Exercise.

Complete in all three persons singular and plural:

• Vcera jsem byl ve Škole …
• NemluvÍm cesky …
• Šla jsem do lesa …
• Nevidela jsem vojÁka …

Exercise I.

Translate into English:

Na stole jest kniha. Na stole byla kniha. VojÁci jsou v tÁbore. Kdo volal bratra? Ten starÝ pÁn volal bratra. Kam Šel sedlÁk? SedlÁk Šel do kostela. V lese jsou stromy. Videl jsem ptÁky v lese. Šli jsme do lesa. Kam jste Šli? Jsme v lese. Kde jste? V lese. Za domem jest velikÝ les. Proc jste nebyl ve Škole? Videl jste hochy ve Škole?

Exercise II.

Translate into Bohemian:

Where do you go? I go home. Where were you yesterday? I went into the forest. The boy reads a book. The boys read books. The boy was reading a book. The boys were reading books. The sisters were talking with teachers. Behind the house is a garden. Did you see the soldiers? The soldier was here.

---

IX.

Declension of feminine nouns ending in -a.

Vzor ryba.

	Singular	Plural
Nom.	ryba	ryby
Obj.	rybu	ryby
Poss.	ryby	ryb
Dat.	rybe	rybÁm
Loc.	rybe	rybÁch
Instrum.	rybou	rybami
Vocative	rybo!	ryby!

Notes on this declension: A. The possessive plural is formed from the simple stem, ryb, Škol, en. Where this stem ends in two or more consonants sestra, matka, bitva etc. it is necessary for the sake of euphony to introduce “movable e” before the last consonant. Ex. sester of the sisters; matek of the mothers; bitev of the battles.

B. If the stem vowel is ou, this is shortened into u in the possessive plural. Moucha, fly; much, of the flies, louka, meadow; luk, of the meadows; houba, mushroom; hub, of the mushrooms.

C. The ending for the dative and locative singular is e. This changes into e, before l, s, z. Ve Škole, in the school, huse, to the goose, koze to the goat. The hard consonant softens before e as was explained before, vÍra (belief) vÍre, ruka (hand) ruce, noha (foot) noze, moucha (fly) mouŠe.

D. Observe the final y is hard, ryby; but in instrum. rybami.

E. Dcera (daughter) has an ancient dat. and loc. dceri.

THE VERB.
The future tense of the verb to be. BudoucÍ cas slovesa bÝti.

• budu I shall be,
• budeŠ You will be,
• on, ona, ono bude, he, she it will be,
• budeme we shall be,
• budete you will be,
• oni, ony, ona budou, they will be.

The so-called “compound future tense,” of all Bohemian verbs is formed from the future forms of the auxiliary to be—budu, budeŠ, etc. and the infinitive of the verb.

Ex. Budu mluviti. I shall talk or I shall be talking.

Budeme mÍti, we shall have. BudeŠ slyŠeti, you will hear. Ucitel bude chvÁliti. The teacher will praise. Teta bude chvÁliti. The teacher will praise. Sestry budou mluviti. The sisters will talk. MÍti, to have, to possess, is also used in the sense of to have to. ought to, in which case it is followed by the infinitive. Ex. MÁm mluviti pravdu. I ought to speak the truth, I have to speak the truth. MÁme pracovati. We ought to, we have to, work.

Idioms. Jak se mÁte? How are you? How do you do? MÁm se dobre. I am well. MÁme se dobre. We are well.

MÍti se dobre, (Špatne), to be well, (unwell), (se is a reflexive pronoun). MÁm se Špatne. I am not well.

Vocabulary:

• ena, woman, wife
• pravda, truth
• koza, she goat
• krÁva, cow
• husa, goose
• matka, mother
• bitva, battle
• ruka, hand
• zÍtra, tomorrow
• dobre, well
• Špatne, unwell, badly
• na ulici, on the street
• delati, delÁm, to do, to make
• dekuji, thank you
• mnoho, (followed by poss. case) many

Oral Exercise:

Complete: Budu dnes pracovati, budeŠ dnes pracovati etc.

• JÁ budu mluviti cesky …
• Šel jsem na ulici …
• MÁm se dobre …
• Budu cÍsti knihu …
• ZnÁm jÁ ucitele? …
• Budu se mÍti dobre …

Exercise I.

Translate into English:

MÁme mluviti pravdu. Budeme mluviti pravdu. SedlÁk mÁ krÁvy a husy. ChudÁ ena mÁ kozu. ena sedlÁka znÁ hocha. Co budete delati zÍtra? Budu cÍsti knihy. Budeme se mÍti dobre. MÁme se dobre. Mel jsem se dobre. Jak se mÁte pane? Dekuji, dobre. VojÁk byl v bitve. Hoch neŠel do Školy, nemel knihy. MÁŠ mÍti knihy. DÁme to matce. Šel jsem s matkou na ulici. SedlÁk mÁ mnoho krav. VojÁk videl mnoho bitev. Koupil jsem koŠÍk hub. Co delÁte dnes?

Vocabulary.

• Rodina, family
• delnÍk delnÍci, working-man
• muj otec, my father
• osm, eight
• denne, daily
• prÁce, work,
• prijÍti, prijdu (pri-jÍti), to come
• vecereti, vecerÍm, to eat supper
• noviny, newspaper
• vypravuje, tells, relates
• vydelÁvÁ, earns
• mzda, wages
• sluŠnÁ, decent
• tvuj, yours
• co se stalo za den, what happened during the day,
• ruznÝ, different, various
• bavÍme se, we amuse ourselves
• hra, play, game

Rodina.

Muj otec pracuje v dÍlne, jest delnÍkem. DelÁ osm hodin denne. VydelÁvÁ sluŠnou mzdu. Po prÁci prijde domu, vecerÍme a pak otec cte noviny. Matka mu vypravuje, co se stalo za den doma. Vypravujeme o ruznÝch vecech a tÉ se bavÍme hrami.

Answer in Bohemian.

CÍm (what) jest tvuj otec? Kde pracuje tvuj otec?

Kdy prijde otec domu? Kdy vecerÍte?

Co delÁ otec vecer? BavÍte se hrami? O cem (about what) vypravujete? JakÉ noviny ctete?

---

X.

Definitions:

PodstatnÁ jmÉna jsou jmÉna predmetuv (osob, vecÍ a ideÍ).

Nouns are the names of objects (persons, things or ideas).

CÍslo. Number. V ceŠtine jest jednotnÉ a mnonÉ cÍslo.

In Bohemian there is singular and plural number. The old Bohemian had also a third number the dual, used when speaking of two objects. It is now used only in few cases, see lesson XX.

Rod, Gender. VŠechna podstatnÁ jmena v ceŠtine jsou rozdelena ve tri trÍdy dle mluvnickÉho rodu. A sice v: rod muskÝ, rod enskÝ, neb rod strednÍ.

All nouns in Bohemian are divided into three classes, according to their grammatical gender: masculine, feminine or neuter.

(Grammatical gender may differ from the natural gender denoting the sex. Devce, the girl is neuter although denoting a female being. Inanimate things may belong to any gender e. g. stul, table is masculine, okno, window is neuter, voda, water is feminine).

It is important to know the gender of nouns, because adjectives, pronouns and participles vary their endings according to the gender of the noun which they modify.

The following rule, which holds good in the majority of cases, will be useful in determining the gender of nouns:

Nouns ending in a hard or neuter consonant are masculine.

Nouns ending in -a, are feminine, also many in -e are feminine.

Nouns ending in -o are neuter, also many in -Í are neuter.

Being—Bytost. In the masculine gender alone, a difference is made between nouns denoting animate beings, ivotnÉ bytosti, and those denoting inanimate beings, neivotnÉ bytosti.

SklonovÁnÍm nazÝvÁme zmeny, kterÝmi se slovo prizpusobuje svÉmu Úkolu ve vete. PodstatnÉ jmeno mÁ sedm takovÝch zmen—pÁdu. Changes, by which a noun is adjusted to its purpose in the sentence, are called declension. Bohemian nouns have seven such changes called—cases. The use and office of cases is explained in Lesson XV.

Numbers. CÍsla.

1 jeden, 2 dva, 3 tri, 4 ctyri, 5 pet, 6 Šest, 7 sedm, 8 osm, 9 devet, 10 deset, 11 jedenÁct, 12 dvanÁct.

jeden, dva are masculine forms, jeden, hoch, dva hoŠi, jedna, dve, are feminine forms jedna sestra, dve sestry. All other numerals have but one form, for all genders.

Numerals beginning with pet, Šest, sedm etc. are followed by the possessive plural.

Pet hochu five boys, deset domu … etc.

Vocabulary.

• den, (dni) day
• pondelÍ, (n.) Monday
• ÚterÝ, (n.) Tuesday
• streda, (f.) Wednesday
• ctvrtek, (m.) Thursday
• pÁtek, (m.) Friday
• sobota, (f.) Saturday
• nedele, (f.) Sunday
• mÍstnost, (f.) room
• jÍdelna, (f.) dining room
• komora, (f.) pantry
• osoba, (f.) person
• deti, children
• syn, (synovÉ m.) son
• dcera, (f.) daughter
• ji, already
• jeŠte, yet
• mladÝ, young
• nÁŠ, (naŠi) ours
• pokoj, sitting room, parlor
• lonice, (f.) bedroom
• drevnÍk, (m.) wood-shed.

Abbreviations: m—masculine; f—feminine, n—neuter. Plural form is given with nouns to show exceptions and declension to which they belong.

Oral exercise:

A. Complete: MÁm dobrÉho prÍtele, mÁŠ dobrÉho prÍtele.…

• ZnÁm dva hochy …
• NemÁm se dobre …
• VidÍm pet domu …
• Dal jsem to bratrovi …

B. Decline:

DelnÍk, les, dÍlna, hra.

D. Conjugate in the present, past and future (ex. chvÁlÍm, chvÁlÍŠ … chvÁlil jsem … budu chvÁliti):

baviti (bavÍm) to amuse (like chvÁliti) (chvÁlÍm.) vydelÁvati, vydelÁvÁm (like volati volÁm.)

Exercise I.

Translate into English:

Dnes jest ctvrtek, zÍtra bude pÁtek. Vcera byla streda. Za tri dny (In three days) bude nedele. Co jste delal v pondelÍ? V pondelÍ jsem byl ve Škole. Vecer jsme cetli noviny. Kolik vydelal bratr? Bratr vydelal deset dolaru. Jsem jeŠte mladÝ. Zde jest Šest osob. VidÍm dve osoby. V dÍlne jsou delnÍci, ve Škole jsou Áci. Pet a pet je deset. Tri a tri je Šest. MÁme rybu k veceri. V nedeli nepracujeme. Co budete delat zÍtra? Sestry jsou v jÍdelne.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

The old woman has five geese. I saw the old woman and the geese in the forest. The geese went before the woman. This soldier was in two battles. My father works in a shop. He is a workman (Inst.) I am a pupil. (Inst.) We shall read to morrow. Where were you yesterday?

Rodina II.

V naŠÍ rodine jest osm osob. Otec, matka a Šest detÍ. Ctyri synovÉ a dve dcery. Dva hoŠi chodÍ ji do Školy a dva jsou jeŠte doma. Jsou mladÍ. NÁŠ dum mÁ deset mÍstnostÍ: kuchyni, pokoj, jÍdelnu, 4 lonice, komoru a drevnÍk. Kolik mÍstnostÍ mÁ vÁŠ dum?

---

XI.

Declension of neuter nouns ending in -o.

Vzor, type. Mesto, city.

	Singular	Plural
Nom. and Vocative	mesto	mesta
Obj.	mesto	mesta
Poss.	mesta	mest
Dat.	mestu	mestum
Loc.	meste, mestu	mestech
Instr.	mestem	mesty.

The possessive plural is the simple stem like ryb in feminine declension. The “movable e” is here also introduced for the sake of euphony where the stem ends in two or three consonants. Okno, window, oken, jablko apple, jablek.

Final e, follows the usual rules; a) it changes into e after s, l, z, ve skle, in the glass.

b) it softens the hard consonants (r into r, h into z, ch into Š, k into c). Ex.: mlÉko, milk, v mlÉce.

Locative plural also ends in -Ích instead of -ech; ve slovÍch, ve slovech.

IDIOMS. Many idiomatic expressions are formed with the verb mÍti to have. MÍti hlad, to be hungry. MÁm hlad, I am hungry. MÍti Ízen, to be thirsty. MÁte Ízen? Are you thirsty? MÍti rÁd nekoho, neb neco, to like. MÁm rÁd bratra. I like my brother. The Adverb rÁd (gladly) expresses the English to like. JÁ rÁd ctu knihy. I like to read books. (We read books gladly.) My rÁdi pracujeme. We like to work. (We work gladly.) Ty rÁd cteŠ. You like to read. Hodina (hodiny) hour. Kolik how many? (how much?). Kolik jest hodin? What time is it? Jsou dve hodiny. It is two o’clock. Jest Šest hodin. It is six o’clock. (Numerals higher than four are followed by the possessive pl.)

Oral exercise.

Complete in all persons singular and plural

• MÁm hlad, mÁŠ hlad etc.…
• Mel jsem Ízen …
• MÁm rÁda svÉ rodice … I like my parents.
• RÁd kreslÍm … I like to draw.
• Budu se rÁd uciti … I shall like to study.

Decline: Okno window, jablko apple, slovo word, kladivo hammer.

Vocabulary.

• prÍtel (vocative prÍteli!), m., friend
• laskavÝ, kind
• laskavost, kindness
• tuka, f. (tuky), pencil
• cerstvÝ, fresh
• ano, yes
• ne, no
• koupiti, to buy
• prodati, to sell
• vecer, m., evening
• takÉ, also
• trochu, a little
• vcera, yesterday
• sklenice, f. (sklenice) glass.

Exercise I.

Translate into English:

Vcera vecer v Šest hodin jsem byl na ulici. Kam jdete, prÍteli? Jdu do mesta koupiti jablka. Hoch mÁ tri jablka. PÁn dal hochovi deset jablek. Jak se mÁte? Dekuji, mÁm se dobre. Jak Vy se mÁte? TakÉ dobre. PÍŠeme pÉrem a tukou. Muj syn mÁ Ízen. MÁte, prosÍm, trochu vody? Ano, zde jest sklenice vody. Sestra mÁ rÁda tetu. NemÁte rÁd ucitele? Ano, mÁm ho (him) rÁd, jest velmi laskavÝ. Kolik jest hodin? Jsou dve hodiny. Jest sedm hodin vecer. NemÁte Ízen? NemÁm Ízen, ale mÁm hlad. Za (behind) mestem jest velikÁ zahrada.

Exercise II.

Change the following sentences into the plural:

MÁm jablko. V meste jest velkÝ dum. MÁm pÉro a tuku. Hoch jde mestem. Ulice mesta jest cistÁ. PÍŠi pÉrem, nebo tukou. Muj bratr jest ucitelem. Teta koupila husu. DelnÍk pracuje ve meste.

Exercise III.

Change into singular:

MluvÍme se sestrami. V mestech chvÁlÍ sedlÁky. Na stromech rostou jablka. ChvÁlÍme slovy. DobrÍ Áci majÍ i pera a tuky. Kde mÁte knihy? RÁdi jÍme jablka. V zahradÁch je hodne stromu.

Exercise IV.

Translate into Bohemian:

I am thirsty. Here is a glass of fresh water. Thank you for your kindness, I like to drink a glass of pure fresh water. Does your brother like to read good books? Yes, sir, he likes books very much. He brought ten books yesterday. How many pencils has your friend?

Tri housky a jeden kolÁc.

Chlapec dostal hlad. Koupil si housku a snedl ji, ale jeŠte mel hlad. Koupil si druhou housku a snedl ji, jeŠte mel hlad. Koupil si tretÍ housku a snedl ji, a stÁle jeŠte mel hlad. Tedy si koupil kolÁce, a kdy jeden z nich snedl, mel dost, byl sytÝ. Tu se chlapec uhodil do hlavy a pravil:

“Jsem to hlupÁk! Proc jsem snedl tolik housek? Mohl jsem si radeji hned koupiti jeden kolÁc.”

---

XII.

PrÍdavnÁ jmÉna.—The adjectives.

UrcitÁ prÍdavnÁ jmÉna, end in the singular in -Ý, -Á, -É, in the plural in -Í, -É, -Á. e. g.

• dobrÝ hoch, good boy
• dobrÁ teta, good aunt
• dobrÉ slovo, good word
• dobrÍ hoŠi, good boys
• dobrÉ tety, good aunts
• dobrÁ slova, good words.

UrcitÁ prÍdavnÁ jmÉna the definite adjectives, agree with the noun they modify in number, gender and case.

Declension of definite adjectives. Singular:

Type, vzor, dobrÝ.

	Masculine	neuter	feminine
Nom. and Vocative	dobrÝ	dobrÉ	dobrÁ
Obj.	(iv.) dobrÉho (ne.) dobrÝ	dobrÉ	dobrou
Poss.	dobrÉho	dobrÉho	dobrÉ
Dat.	dobrÉmu	dobrÉmu	dobrÉ
Loc.	dobrÉm	dobrÉm	dobrÉ
Inst.	dobrÝm	dobrÝm	dobrou

The last four cases have equal forms for masculine and neuter.

In all genders the nominative case equals the vocative.

The objective case of the masculine gender has two forms: one for the animate, another for the inanimate declension.

• VidÍm velikÉho vojÁka, I see a big soldier
• VidÍm velikÝ strom, I see a big tree.

Definite Adjectives: (Masculine form alone are given.)

• velikÝ, also velkÝ, big, large
• dobrÝ, good
• veselÝ, merry, jolly
• vysokÝ, high
• novÝ, new
• krÁtkÝ, short
• cernÝ, black
• cervenÝ, red
• modrÝ, blue
• malÝ, small
• ŠpatnÝ, bad
• smutnÝ, sad
• nÍzkÝ, low
• starÝ, old
• dlouhÝ, long
• bÍlÝ, white
• zelenÝ, green
• lutÝ, yellow.

Verbs with e or e as root vowel.

umeti to know, to be able to do.

• umel, —a, —o, known, knew, was able to do.
• umÍm, I know
• umÍŠ, you know
• umÍ, knows
• umÍme, we know
• umÍte, you know
• umejÍ, they know.

This conjugation differs from the verb slyŠeti, videti, only in the third person plural: umejÍ, they know, but slyŠÍ, they hear.

Verbs conjugated like umeti

• Smeti (smÍm), to may
• sÁzeti, to plant
• krÁjeti, (krÁjÍm) to cut

Verbs conjugated like slyŠeti

• sedeti (sedÍm), to sit
• boleti, (bolÍ) to pain, ache
• bydleti, (bydlÍ) to live, to dwell

Umeti and smeti, to may are followed by infinitive:

UmÍm psÁti. I know how to write. SmÍm jÍti domu. I may go home.

Oral exercise:

A.) Complete in all persons singular and plural:

NeumÍm francouzsky. I don’t know French. Nesmel jsem odejÍti. I might not leave. Budu krÁjeti chleba. I shall cut bread. Bydlel jsem ve meste. I lived in town. SmÍm k VÁm prijÍti? May I come to see you?

B.) Decline in singular:

• VelikÝ les,
• veselÁ sestra,
• hodnÝ pÁn,
• cervenÉ jablko.

Exercise I.

Kde bydlÍte? BydlÍm ve velikÉm dome. Bydleli jsme v malÉm meste. NaŠi rodice sÁzeli stromy, i my je (them) budeme sÁzeti. SedlÁka bolela ruka. Bratra bolel zub. NesmÍŠ jÍti ven. CerstvÝ snÍh jest bÍlÝ. Dala jsem jablko veselÉmu hochu. Kdy ctete noviny? Ctu noviny v osm hodin rÁno. Šel jsem s malÝm bratrem a s malou sestrou. Na vysokÉm strome mÁ cernÝ ptÁk hnÍzdo. UmÍme cÍsti cesky. MluvÍme cesky. NesmÍm zlobiti svÉ (my) rodice.

---

XIII.

Declension of definite adjectives. Plural.—SklonenÍ urcitÝch prÍdavnÝch jmen. MnonÉ cÍslo.

Vzor, type dobrÝ.

	Masc.	Fem.	Neuter
N. a Voc.	(iv.) dobrÍ (ne.) dobrÉ	dobrÉ	dobrÁ,
Object.	dobrÉ	dobrÉ	dobrÁ,
Poss.		dobrÝch
Dat.		dobrÝm
Locative		dobrÝch
Instrumental		dobrÝmi.

In the nominative plural the masculine adjectives of the inanimate noun end in -É; the animate adjectives end in -Í. The hard consonant must soften before i! DobrÝ pÁn. DobrÍ pÁni.

• velkÝ hoch,
• velcÍ hoŠi,
• velkÝ dum,
• velkÉ domy.

The last four cases have the same forms for all genders.

The adjectives frequently form the predicate. (After verb to be.)

Bratr jest hodnÝ.	Brother is good.
Bratri jsou hodnÍ.	The brothers are good.
Matka byla nemocnÁ.	Mother was sick.

Compound verbs.

Many verbs are formed by the addition of prefixes. Ex. take, retake.

In Bohemian a great number of prefixes are used to give the verb a rich variety of meaning. As soon as a verb takes a prefix it obtains a perfect aspect, that is, it denotes an action which was, or will be completed. For this reason all verbs with prefixes have no present tense; but this present form signifies future. No compound future tense can be formed with the verbs with prefixes. Viz lesson XXXVI. for future discussion.

• jÍti to go,
• prijÍti, to come (to go to)
• priŠel jsem, I have come.
• prinÉsti to bring
• najÍti, to find,
• jdu, I go; pujdu, I shall go.
• prijdu, I shall come (We cannot say, budu prijÍti!)
• odejÍti, to leave, to go away
• udelati, to make and finish.

The past tense of compound verbs corresponds to the English perfect past. PriŠel jsem, I have come.

ChytrÝ sluha.

PÁn poslal sluhu pro hruŠky. “Kup mi jen nejlepŠÍ,” rekl mu. V krÁme mu dÁvali ÁdanÉ hruŠky, on je vrÁtil: “Ne,” pravil, “dejte mne jen nejlepŠÍ.”

Kupec odpovedel: “Ochutnej jednu, uvidÍŠ, e jsou vŠecky dobrÉ.”

“Jak poznÁm, e jsou vŠechny dobrÉ, kdy ochutnÁm jenom jedinou?” mÍnil mladÍk.

Ukousl od kadÉ hruŠky a prinesl je pÁnovi. A pÁn ho za to vyhnal ze sluby.

• dÍvka (f.) (dÍvky) girl
• strÝc, m. uncle
• trhati, to pick, to gather
• avŠak, but
• hloupÝ, silly
• ochociti, to tame
• pecenÝ, baked, roasted
• hrÁti si, to play
• ac, although
• kdykoliv, whenever
• patrno, evident
• odpovedeti, to answer
• leteti, to fly
• prileteti, to arrive flying
• povŠimnouti si, to notice
• praÁdnÝ, none, not a bit
• sÍla (sÍly), f. strength
• sprostÝ, common, low
• tvor, m. (tvorovÉ), creature
• pred, before
• proto, therefore
• sluŠnost, decency
• utÍkati, to run away
• zavolati, to call upon
• e, that

Sokol a kohout.

MladÝ sokol se dal tak ochocit, e prilÉtal pÁnovi na ruku, kdykoliv nan zavolal. Kohout vŠak utÍkal pred pÁnem a kricel kdy se k nemu blÍil. Sokol si toho povŠimnul a rekl kohoutovi: Ty kohoute nemÁŠ praÁdnÉ sluŠnosti. Patrno e jsi sprostÝ tvor. ChodÍŠ k pÁnovi jen kdy mÁŠ hlad. To jÁ nedelÁm, hloupÝ ptÁku! MÁm sÍly dost a lÉtati umÍm, avŠak pred pÁnem neutÍkÁm.

Kohout odpovedel: JÁ jeŠte nikdy neslyŠel o pecenÉm sokolu, ale slyŠel jsem o pecenÉm kohoutu. Proto utÍkÁm.

Exercise.—Change the above story into the plural.

Oral exercise.

A.) Complete in all persons singular and plural:

• NaŠel jsem kohouta …
• Najdu kladivo …
• Neudelal jsem to …

B. Decline in singular and plural: pecenÝ kohout, veselÁ dÍvka, starÉ mesto.

Exercise I.

Translate into English:

PriŠel jsem navŠtÍvit strÝce Jana. StrÝc Jan jest sedlÁkem. NaŠel jsem strÝce na zahrade. Trhal jablka. Ucitel se ptal Áka, co udelal. Nekolik velkÝch hochu si hrÁlo na ulici. StatecnÍ vojÁci bojovali ve velikÉ bitve. MalÉ dÍvky odeŠly domu. Prijdu ve dve hodiny. Ve starÝch domech jsou malÉ svetnice.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

When did you come? I came at seven o’clock. What have you found? I found the old hammer. Where did you buy the pears? I bought them in the store. We shall come tomorrow. The good aunts are sick. What do you know about the big cities. In the forest are many big trees. What has the mother given to the little boys? She gave them good cakes.

---

XIV.

Possessive pronouns. PrisvojovacÍ nÁmestky.

Possessive pronouns (like adjectives) agree with the nouns they modify in number, gender and case.

	Masculine	feminine	neuter
Singular	muj, my, mine	mÁ, moje;	mÉ, moje
	tvuj, thy, thine	tvÁ, tvoje;	tvÉ, tvoje
Plural	moji (animate) mÉ, moje (inanimate);	mÉ, moje,	mÁ, moje
	tvoji (animate) tvÉ, tvoje (inanimate)	tvÉ, tvoje,	tvÁ, tvoje.

jeho, his; jejÍ, her, hers; jeho, its; jejich, their, have one form for all three genders, singular and plural.

Jeho bratr, jeho sestra, jeho srdce; jejich bratr, jejich sestry, jejich pole.

	Masculine,	feminine and neuter
Singular	nÁŠ our, ours	naŠe
	vÁŠ your, yours	vaŠe
Plural	naŠi	naŠe
	vaŠi	vaŠe

Similar to muj, mÁ, mÉ, is svuj, svÁ, svÉ, the reflexive possessive pronoun, used when referring to the subject of the sentence. Ex. JÁ jdu se svÝm bratrem. I go with my own brother.

Reflexive pronoun se. VztanÁ nÁmestka se.

UmÝvÁm se, I wash myself, umÝvÁme se, we wash ourselves, umÝvÁŠ se a umÝvÁte se, You wash yourself.

The Reflexive se is used for all three persons, both singular and plural. In Bohemian the reflexive pronoun is used with many verbs. Its declension and varied use will be taken up later on.

Irregular verbs. NepravidelnÁ slovesa. II.

chtÍti to want.

Present indicative:

chci, chceŠ, chce; chceme, chcete, chtejÍ.

Past participle chtel, wanted.

Vedeti to know.

Present indicative

vÍm, vÍŠ, vÍ, vÍme, vÍte, vedÍ

Past participle, vedel, knew, known.

jeti, to go, to ride.

Present indicative

jedu, jedeŠ, jede, jedeme, jedete, jedou.

Past participate, jel went, rode ridden.

ChtÍti is followed by infinitive.

Chci mluviti. I wish to talk.

The difference between:

a) umeti, vedeti a znÁti.

umeti nejakou vec, to know an art, to be able to do a certain thing.

UmÍm cÍsti, I know, I can read. Vedeti neco, to know something. SlyŠel jsem to, vÍm to. I heard it, I know it. ZnÁti (znÁm), to know a person or a thing to be acquainted with it. ZnÁm VÁs. I know you.

b) Jeti a jÍti.

jeti is used whenever we go somewhere by some means of transportation, jÍti denotes merely walking.

Jedu domu, I go home, if I use some vehicle, car, horse, bicycle etc.

Jdu domu, if I merely walk. I went to New York is to be translated jel jsem, if train or other vehicle was used. But Šel jsem do New Yorku if I walked.

The future of jÍti, jdu, pujdu (prefix pu-), never budu jÍti.

The future of jeti, pojedu (prefix po-); never budu jeti.

Oral exercise.

Complete in all three persons singular and plural:

Pujdu na prochÁzku. I’ll go for a walk. Pojedu na venkov—I’ll go to the country. Chci pracovati—I wish to work. Nevedela jsem to—I didn’t know it (fem.) UmÍm svou Úlohu—I know my lesson. ZnÁm mladou dÍvku, I know a young girl. Nevedel jsem to, I didn’t know it.

Vocabulary.

• dvur (dvory) court-yard, yard
• lov (lovy) chase
• krÁsnÝ, beautiful
• rÁdnÝ, respectable, decent
• ochocenÝ, tamed
• pul, half
• spÁlenÝ, burned
• promluviti (mluvÍm) to speak, to deliver a speech,
• precÍsti (ctu) to read over,
• uvideti (vidÍm) to see, to perceive,
• uÍvati, (uÍvÁm), to use,
• plnÝ, full,
• zdravÍ, health.

Exercise I.

Translate into English:

Muj bratr mluvÍ. Moji bratri mluvili. Tvuj bratr promluvÍ. Kdy jste precetl tu (that) velkou knihu? MÁ matka to chce vedeti. Kohout sedlÁka behÁ po dvore. MÁ teta mÁ velkou zahradu, plnou krÁsnÝch kvetin. Sokol se dÁ ochociti. OchocenÍ sokolovÉ byli uÍvÁni k lovu. ZdravÍ hlava vŠeho. Cistota pul zdravÍ. VeselÁ mysl pul zdravÍ. MÁte jÍt domu. Kdy priŠel, uvidel svuj dum spÁlenÝ. Poznal jsem ho co (as) rÁdnÉho hocha. Prectu tu knihu zÍtra.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

Did you know that respectable gentleman? Have you read that old book through? You ought to know this (to). Will you go to Washington? (by train). Did you go (walk) to Washington? Who knows this gentleman? Who knows how much are five and five? We can work well. The farmer has a big yard with many (s mnoha) cows and geese. My father spoke some (nekolik, follow by possessive) kind words. Our old mother came here. Our soldiers march through the city. Your garden is big.

Den a noc.

(Look for the words in the vocabulary at the end of the book). Den mÁ dvacet ctyri hodiny. (Also ctyriadvacet hodin). Noc jest ta cÁst dne, kdy nÁm slunce nesvÍtÍ. Kdy slunce zapocÍnÁ svÍtiti, rÍkÁme tomu rÁno, nebo jitro. Poledne jest pul dne; hodiny ukazujÍ dvanÁct hodin. Pulnoc jest pul noci. Odpoledne jest doba mezi polednem a vecerem. Vecer slunce zapadÁ, tmÍ se. LidÉ se zdravÍ: DobrÉ jitro! DobrÝ den! DobrÉ odpoledne! DobrÝ vecer! Dobrou noc!

---

XV.

It is very important that the student of Bohemian master the declension of nouns, adjectives, pronouns and numerals. This is to be acquired not only by memorizing the case endings but also by thorough understanding of the meaning and use of the cases.

Case questions. To each case a set of questions corresponds, which help us to determine the case. The boy knows the soldier. Who knows the soldier? The boy knows the soldier.

Whom does the boy know? The boy knows the soldier. We see, that the question who? asks for and determines the nominative case, and the question whom? asks for and determines the objective case.

Nominative	Kdo?, co?	who?, what?
Objective	Koho?, co?	whom?, what?
Possessive	Koho?, cÍ?, ceho?	whose?, of what?
Dative	Komu?, cemu?	to whom?, to what?
Locative	O kom?, o cem?	about whom?, about what?
Instrumental	S kÝm?, s cÍm?	with whom?, with what?

The last question is used in asking for things, the first (and second of the possessive) is used in asking for animate beings.

No question corresponds to the vocative case. This is used in calling somebody, and has no connection with the sentence. It is inserted in the sentence and separated from it by a comma.

The Use of the Individual Cases.

The nominative is the case of the subject of a sentence.

The objective (or accusative) is the case of the direct object of a positive, transitive verb. (Transitive verbs express action which is transferred upon something. Ex. to see some one, to have something etc. are transitive verbs.)

(Intransitive verb: to go, jÍti).

Negative transitive verbs require their object in the possessive case. VidÍm matku. I see mother. But: NevidÍm matky. NemÁme delnÍku. However in modern colloquial Bohemian this use of the possessive is being replaced by the objective.

Possessive (or genitive) is used as the English possessive. (In Bohemian the possessive comes after the name of the possessed object. Mother’s child. DÍte matky.) The possessive is further used:

b) to express the object of the negative transitive verb.

c) to denote parts and quantities, libra kÁvy, sklenice vody.

d) after numerals higher than four, after indefinite numerals trochu, nekolik etc. nekolik hochu, trochu vody.

e) after verbs: tÁzati se (koho) to ask for information, Ádati (neceho) to demand, bÁti se (koho) to fear.

f) after superlative and comparative viz latter lesson.

The dative is the case of the indirect object. (In translation the English preposition to is used mostly to express dative.) The dative is used after verbs: povÍdati (komu) to tell, veriti (komu) to believe, radovati se (cemu) to rejoice (something), uciti se (cemu) to study a thing, rovnati se (komu) to equal somebody, veriti (komu) to believe.

The locative case is used only after prepositions. See lesson XVI.

The Instrumental case is used to express an instrument or cause of an action. PÍŠi pÉrem. I write with a pen. It is used after a passive verb where in English the preposition by denotes actor. Bylo to ucineno vojÁkem. It was done by the soldier. It is used where in English the preposition through is used. Jdu lesem. I walk through the forest. It is used with the preposition s, with, along, to denote association. MluvÍm s matkou. I talk with the mother.

Exercise I.

Determine case in following sentences. Translate them.

DelnÍku, zde jsou tvÉ penÍze. Teto, mÁme vÁs rÁdi. Bratr koupil dum. V dome jest nekolik pokoju. Koupil jsem buŠel bramboru. DÍvÁme se okny. VojÁci mluvili se sedlÁky. UcÍme se ceskÉmu jazyku cili ceŠtine. Po nedeli prijde pondelÍ. V zahrade je mnoho kvetin. NeuvidÍm vÍce bratra. Sokol se nebÁl pÁna. KrÁvy sedlÁka jsou tucnÉ. Dni v zime jsou krÁtkÉ. DÁme dar matce. Ucitel opravil Ákum Úlohy.

Exercise II.

Answer the following questions or complete sentences and determine their cases:

Kdo mluvÍ ve Škole? Co jest na stole? Kdo mÁ penÍze? S kÝm mluvÍte? CÍm pÍŠete? S kÝm jdete? Na cem leÍ kniha? V cem zustÁvÁte? O kom mluvÍ sedlÁk? Co mÁte? Koho vidÍte? Koho slyŠel vÁŠ bratr? Komu verÍte? Komu dÁte sklenici vody? Cemu se divÍte? Stromy ceho jsou vysokÉ?

---

XVI.

Prepositions. Predloky.

The prepositions are followed in Bohemian by definite cases—vÁÍ se s jistÝm pÁdem. Therefore, to complete the theory of the use of cases we will take in this lesson the study of the prepositions. This study is the more important because the lack of case forms in English is made up by suitable prepositions and the use of prepositions in both languages varies considerably.

No preposition is used with the first and fifth case.

Prepositions with the objective.

Mimo besides, except, Mimo vojÁky byli tam i obcanÉ. Besides soldiers there were also civilians.

Ob (seldom used now) expresses a change. Ob den., every second day.

Pro for. Jdu pro svÉho bratra. I go for my brother.

For is used in different sense in English than in Bohemian:

For ten cents.	Za pet centu.
Train for Prague.	Vlak do Prahy.
I worked for two weeks.	Pracoval jsem po dva tÝdny.

Pres, over, across. Pres pole a lesy. Across the fields and the woods. Pres noc. Over night. Pres sto dollaru. Over hundred dollars.

Skrze through, Skrze VÁs, through you.

Prepositions with the possessive.

Bez without. Bez chleba. Without bread.

Dle according to. Dle poslednÍch zprÁv. According to the latest news.

Podle (dle) zÁkona. According to the law.

Vedle next to, alongside of. Vedle naŠeho domu. Next to our house.

Do in, into. Jdu do mesta. I go into the city. DvakrÁte do roka. Twice a year.

Do is used in different sense in Bohemian than in English.

ZaplatÍm to do roka. I’ll pay that within a year.

To bych do neho nerekl. I shouldn’t think that of him.

NenÍ nÁm nic do toho. It is not our affair.

NenÍ mi do smÍchu. I do not feel like laughing.

Jdu do Školy. I go to school.

Krome aside of, except, besides. KadÝ den krome nedele. Every day except Sunday.

Kolem, about. Kolem tela. About the body. Kolem poledne. About noon.

Okolo around. Zed okolo zahrady. Wall around the garden. But: Šel jsem okolo. I went (passed) by.

MÍsto instead of. MÍsto otce priŠel syn. Instead of the father came the son.

Od, from (somebody). Od mÉ matky. From my mother. od—k, from—to. Od domu k domu. From house to house.

U, at, by, Byl u tety. He was at the aunt’s house. StÁl u domu. He stood by the house. But:

• At noon. V poledne.
• At five o’clock. V pet hodin.
• By sea, by land. Po mori, po zemi.
• LÍmec u kabÁtu. The collar of the coat.

Z, (ze), out of, from something. Ze eleza. Made of iron. But:

• Z bÍdy. On account of poverty.
• Z jara. In the beginning of the Spring.
• Z kapsy. Out of the pocket.
• Z Prahy. From Prague.

Prepositions with the dative.

K, ke, ku, to, towards. Jdu k bratrovi. I go to my brother. Ke druhÉ hodine. Around (toward) two o’clock.

Proti against. Proti neprÍteli. Against the enemy.

Naproti, opposite. Naproti knihovne. Opposite the library. (Jdu tete naproti. (Naproti is an adverb here.) I go to meet my aunt.)

Prepositions with the locative.

O, about, MluvÍme o knize. We speak about the book.

Po, after, following. Po bratrovi priŠla sestra. After the brother came the sister. After dinner. Po obede.

Pri, at, by, Pri hostine. At the banquet.

V, ve, in, at, V meste, in the city.

Some prepositions are followed by two or even three cases.

Mezi, between, among; nad, above; pod, under, below; pred, before are followed by the objective when they denote a direction of motion, in answer to kam? Where to?

When they denote, position, location in answer to kde? Where at?, they are followed by the instrumental.

Jdu mezi lidi (kam). I go among the people. Mezi lidmi (kde?) Among the people.

Slunce vyŠlo nad horu (kam?) a stojÍ nad horou (kde?) The sun rose above the mountain and stands above the mountain.

Schoval se pod stul, (kam?); jest schovÁn pod stolem. (kde?) He hid under the table; he is hidden under the table.

VyŠel jsem pred dum (kam?), stojÍm pred domem. (kde?) I stepped before the house. I am standing before the house.

NOTE! Pred tÝdnem. A week ago. (TÝden zpÁtky is an anglicism.)

Na, on, v, in, is followed by the objective when it denotes a direction of motion in answer to kam? Where to?; and is followed by the locative when it denotes a location in answer to kde? Where at?

Dej knihu na stul (kam?) Kniha jest na stole (kde?) Lay the book on the table. The book lies on the table.

V, connects only rarely with the ob. Ex. Upadl v nemoc. He became sick.

Za, behind, followed by the accusative in answer to kam? Where to? (direction), and is followed by the instrumental in answer to kde? Where at? Position. Schovej se za stul (kam?) Hide behind the table. SedÍme za stolem. We sit behind the table.

Za, during, expressing time is followed by the possessive (genitive). Za krÁsnÉho dne. During a beautiful day.

S, se, with when denoting an association is followed by the instrumental. S hochem, with the boy.

S, se, off from, in answer to odkud? from where?, is followed by the possessive. Skocil s vozu. Jumped off the wagon.

Distinguish z, out of, z mouky, and s, with, s moukou.

When a word is preceded by a preposition, they both are pronounced as one word and the accent which naturally falls upon the first syllable, goes over on the preposition. Ve’vode. Not ve vo’de. In the so-called compound verbs “ve sloenÝch slovesech” the prepositions form prefixes, e. g. prijÍti, najÍti. See lesson XXXIV.

Exercise I.

Translate into English and note the use of prepositions.

Princezna na hrÁŠku.

V jednom meste il jeden princ. Chtel se oeniti s nejakou opravdovou princeznou. Vyjel si do sveta pro nevestu. Mnoho cestoval, ale nenaŠel, ceho hledal. Bylo sice dost princezen, ale jsou-li to skutecne princezny, nedalo se zjistit. Vdycky v tom bylo neco podezrelÉho. I vrÁtil se domu bez nevesty, vŠecek smuten, protoe by byl rÁd mel za enu skutecnou princeznu.

Jednou vecer nastala hroznÁ bourka; blÝskalo se a hrmelo, lilo se jako z konve, to bylo straŠne! Tu zaklepal nekdo na dvÉre a starÝ krÁl vyŠel otevrÍt.

Venku pred domem u vrat stÁla jakÁs princezna. Ale, pane, ta vypadala od lijÁku a bourky! Voda tekla jÍ s vlasu a se Šatu, nabÍrala se jÍ do strevÍcku Špickami a patami vytÉkala ven. A prece tvrdila o sobe, e je pravou princeznou.

“VŠak uvidÍme!” pomyslila si starÁ krÁlovna. Ale nerÍkala nic. Šla do lonice, snala s postele vŠechny periny, poloila je vedle na idli, pak poloila na dno hrÁŠek, na ten dala dvacet slamnÍku a jeŠte dvacet prachovÝch perin.

Na to privedla princeznu k posteli, aby Šla spÁt. RÁno, kdy priŠla k snÍdani, tu se jÍ ptali, jak se jÍ to spalo.

“Ale Špatne,” rekla princezna. “Celou noc jsem ani oka nezamhourila! Co to jen v tÉ posteli bylo? Leela jsem na necem tvrdÉm, take mÁm zÁda samÉ modriny. To je hruza!”

Ted vŠichni videli, e je to skutecnÁ princezna protoe skrze dvacet slamnÍku a dvacet prachovÝch perin ucÍtila hrÁŠek. Tak citlivÝ nemue bÝti nikdo ne opravdickÁ princezna.

Ten princ si ji tedy vzal za enu, protoe ted u vedel, e mÁ skutecnou princeznu.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

Go to the baker and buy bread for ten cents! When I came with the bread, we sat down to the table. The baker lives opposite our house. Before his door stands a tree. Next to him lives a butcher. There are many people in the butcher’s store. Go for your brother! We went to the park. Many birds sat on the trees. We seated ourselves on the bench. They built a house of bricks. Take the book off the table. Two years ago I was in France. They called for Mr. Smith. The painting hung on the wall over the piano. The farmer came to town.

---

XVII.

MekkÉ sklonenÍ.

The declensions of holub, strom, ryba and slovo, are called hard. The remaining declensions are called soft. The nouns of these declensions end either in a soft consonant or in a neutral one, which, however, has a soft quality.

The types of masculine soft declensions are mu for the animate and mec for the inanimate.

Type Vzor mu man.

	Sing.	Plural.
N.	mu	mui (muovÉ)
O.	mue	mue
P.	mue	muu, muuv,
D.	mui, muovi	muum
L.	mui	muÍch
I.	muem	mui
V.	mui!	mui, muovÉ!

PoznÁmky k tomuto sklonenÍ.

All masculine animate nouns ending in a soft consonant are declined like mu. E. g. malÍr painter, kovÁr blacksmith. Those ending in -ec have movable e in the possessive singular. otec father, otce, kupec merchant, kupce. These nouns have otce! kupce! in the vocative. Nouns ending in -tel fall into this declension. Ex.: ucitel teacher, kazatel preacher (plural nom. ucitelovÉ, kazatelovÉ), cvicitel instructor, cvicitelÉ, kun horse, plur. kone, inst. plur. konmi. Nouns ending in -ce e. g. zrÁdce (voc. zrÁdce!) traitor also fall into this declension. In knez priest, final z changes into in N. P. kneÍ, L. P. o kneÍch, D. P. kneÍm.

Type vzor mec, sword.

	sing.	plural
Nom.	mec	mece
Object.	mec	mece
Poss.	mece	mecu, (mecuv),
Dat.	meci	mecum
Loc.	meci	mecÍch
Instr.	mecem	meci
Voc.	meci!	mece!

All masculine inanimates ending in a soft consonant are declined like mec. Ex.: KoŠ basket, nu (noe) knife, plÁŠt mantle, pokoj room, pokoj—mÍr also means peace; stroj, machine. Many nouns ending in -l are declined like mec, e. g. Úl, beehive, kotel, boiler.

Imperative. RozkazovacÍ zpusob.

The imperative in Bohemian has distinctive forms for each of its three persons:

2nd person singular	chval!	Praise (thou)!
1st person plural	chvalme!	Let us praise!
2nd person plural	chvalte!	Praise (you)!

In some idiomatic expressions the third person singular of the imperative occurs. Dej Buh! May God give. Chval kadÝ duch Hospodina. Praise every soul the Lord!

The second person singular is the fundamental imperative form, the imperative root. The first person plural is formed by the addition of -me, the second person plural is formed by the addition -te to the imperative root. Ex.

chval	praise!
chval-me	let us praise!
chval-te	praise! (you)
mluv	speak!
mluv-me	let us speak!
mluv-te	speak! (you)

When the second person singular of the imperative ends in -i, this -i changes into e. cti! read! cteme! let us read! ctete! read! jdi! go! jdeme! let us go! jdete! go!

The negative form is made by prefixing ne- to the position. Nemluv! Don’t speak! Nemluvme! Don’t let us speak! Nemluvte! Don’t speak!

Imperative of verbs studied so far:

• volati to call, volej! call!
• ZnÁti, to know, znej! know!
• dÁti to give, dej! give!
• prositi to ask for, to beg, pros! ask!
• slyŠeti to hear, slyŠ! hear!
• psÁti to write, piŠ! write!
• klepati to knock, klepej! knock!
• brÁti to take, ber! take!

Oral exercise.

Decline:

DobrÝ otec, novÝ stroj, mladÝ ucitel, malÝ nu.

Exercise I.

Mu nese v koŠi jablka. ZÁmek se otevÍrÁ klÍcem. Dej mi (me) nu, hochu! Cetli jsme pohÁdku o princi a princezne. DobrÝ prÍtel nad zlato. PrÁtele poznÁŠ v neŠtestÍ. V pokoji sedÍ matka a cte. Jdu k uciteli uciti se cÍsti. Na kraji lesa rostou kvetiny. Kde jsi naŠel tolik krÁsnÝch kvetin? Jdu k lÉkari. KovÁr kuje elezo. SedlÁci uÍvajÍ mnoho stroju. Zavolej otce, Josefe! Nemluvme, ale dejme pozor! PiŠte Úlohu! Neberte to! Dej pozor, hochu! iv bud s rozumem, obejdeŠ se bez lÉkaru. Bicem nepreŠvihneŠ obuŠku. LepŠÍ kurka v pokoji neli bochnÍk v rozbroji. ZajÍce v pytli nekupuj.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

The teacher reads us from a book. In the basket are flowers. Where is your mantle? We go to our friends. The priest sits in the room. He is reading. The soldiers fight (bojujÍ) with swords. The doctor is not at home. The boy bought some cookies (kolÁce). Please give me a piece of bread. Call your father! Let’s go home, boys! The strong blacksmith talks with the farmers. April showers bring forth May flowers. Lost time is never found again.

PohÁdka.

Byl jeden krÁl

ten dÁval bÁl,

priŠly myŠky zapÍskaly,

pavouckovÉ tancovali.

Pribeh’ kocour velikÝ,

tu byl konec muziky,

myŠky se vÁm ulekly,

Šup—do dÍrky utekly.

---

XVIII.

MekkÉ sklonenÍ enskÉho rodu. Soft declension feminine gender.

Nouns ending in e or e.

Type, vzor rue, rose.

	Singular	Plural.
Nom. a Voc.	rue	rue
Object.	rui	rue
Poss.	rue	ruÍ
Dat.	rui	ruÍm
Loc.	rui	ruÍch
Inst.	ruÍ	ruemi

PoznÁmky k tomuto sklonenÍ

Feminine nouns, ending in the nominative singular in e or e belong to this declension. E. g. duŠe, soul, polovice one half; all those ending in -yne (feminine ending) otrokyne slave woman, Ákyne girl pupil, sokyne woman rival etc.

Many nouns of this declension have dropped e or e in the nominative and objective: zem (zeme) earth, dlan palm, vÁŠen passion, obec, community.

In the possessive plural some nouns of this declension drop Í, especially those ending in -ice, slepice (slepic) hen, ulice (ulic), street. Those ending in yne, use both forms: bohyne goddess p. bohynÍ i bohyn of the goddesses.

Nouns ending in a soft consonant.—Type vzor rec, speech.

N. a V.	rec	reci
O.	rec	reci
P.	reci	recÍ
D.	reci	recem
L.	reci	recech
I.	reci	recmi.

Feminine nouns ending in a soft consonant are declined like rec.

Ex.: vec, thing; pomoc, help; ending in -t: kost, bone; radost, joy.

Some nouns of this declension, especially those ending in -l and -n, d form nom. and instr. plural like rue. Ex.: hul, stick, hole, holemi; dlan, palm, dlane, dlanemi; lod, ship, lode, lodemi.

Adverbs. PrÍslovce.

Adverbs modify verbs, adjectives and other adverbs. PrÍslovce urcujÍ slovesa, prÍdavnÁ jmena a prÍslovce.

PrÍslovce zpusobu, Adverbs of manner, odpovÍdajÍcÍ na otÁzku jak? how? are often formed from the definite adjectives by replacing the final vowel by -e. Ex.

silnÝ, -Á, É, strong,	silne, strongly,
hlasitÝ, -Á, É, loud,	hlasite, loudly,
novÝ, -Á, É, new,	nove, newly, recently,
ŠpatnÝ, -Á, É, bad,	Špatne, badly,
pilnÝ, -Á, É diligent,	pilne, diligently.

As shown before, -e changes r into r, h into z, ch into Š and k into c. dobrÝ good, dobre well, vysokÝ high, vysoce highly, dlouhÝ long, dlouze at length, suchÝ dry, suŠe dryly, tichÝ, tiŠe, hladkÝ smooth, hladce smoothly.—After l, e is added. rychlÝ quick, rychle quickly, smelÝ audacious, smele audaciously.

Imperative of the verb: to be. RozkazovacÍ zpusob slovesa bÝti.

Bud! be thou, budme! budte!

Verbs ending in first person singular in -i. Type pracovati, to work.

pracuji I work,	pracujeme we work,
pracujeŠ you work,	pracujete you work,
pracuje works,	pracujÍ they work.

Imperative: pracuj, pracujme, pracujte.

Verbs of this division: milovati to love; kupovati to be buying.

Oral exercise:

Decline: DrahÁ vlast, pilnÁ Ákyne, reckÁ bohyne, tmavÁ noc.

Practice in imperatives: Be rychle! beme rychle! bete rychle!

Continue as indicated above: Delej to dobre! Chod rovne! Dej pozor! (Pay attention)! PiŠ svou Úlohu jasne! (Write your lesson clearly!) Bud posluŠnÝ! (Be obedient!)

Exercise II.

Translate into English:

V zahrade kvetla krÁsnÁ rue. MÁm rÁd kvetiny. NaŠÍ vlastÍ jsou SpojenÉ StÁty. Kocka chytila myŠ. VenuŠe byla u Reku bohynÍ krÁsy. Chod do Školy a uc se! NeÁdej chleba! PiŠme Úlohy! To jest velikÁ tÍ (nebo tÍe). NaŠe obec mÁ krÁsnÉ parky. Proste o pomoc! Volej prÍtele! Spete! Dobrou noc! Pracujme pilne. Budte tiŠe! Udelal jste to Špatne. Ádostem zlÝm a vÁŠnÍm odpÍrejte. Jazyk bez kostÍ, ale kosti lÁme. Prijd rychle! VÁŠ stroj beÍ hladce. Delal jste to Špatne. Pracuj pilne! Milujme svou vlast.

Exercise III.

Translate into Bohemian:

Did you see the little mouse? No I didn’t see it (ji). We shall not work during (v) the night. Let us study! Don’t take that! Did the teacher praise the boy? Yes, he praised him (ho). The merchants are buying the chickens. Give me a few apples. Where is the girl with that (s tou) beautiful rose? She is in the garden with her lady friend. The boy walks with his friend (man). Vesna was the goddess of Spring of the old Bohemians. Write clearly! The girl and the boy pupil talk. Don’t talk! Speak loudly! How are you working? I work diligently. The soldier came quickly. You have done that well!

Nechod tam!

Nechod tam, prŠÍ tam,

je tam velkÉ blÁto.

UpadneŠ, nevstaneŠ,

budeŠ volat: TÁto!

KyselÉ hrozny!

HladovÁ liŠka uvidela na rÉve peknÉ zralÉ hrozny. Dostala na ne chut! Chtela si na nich pochutnati. Ale hrozny visely prÍliŠ vysoko. Marne po nich skÁkala,—nemohla jich dosÁhnouti.

Kdy videla, e jich nedostane, odeŠla a pravila: “Ty hrozny jsou prÍliŠ kyselÉ. At si je jÍ, kdo chce!”

Zda neucinila lÉpe, ne kdyby narÍkala?

---

XIX.

Neuter Declension of soft ending. SklonenÍ strednÍho rodu mekkÉ vzory.

Type, vzor pole, field.

	Singular JednotnÉ	Plural MnonÉ.
N. & V.	pole field	pole
O.	pole	pole
P.	pole	polÍ
D.	poli	polÍm
L.	poli	polÍch
I.	polem	poli

Neuter nouns ending in e or e, singular and plural belong to this declension. Some nouns of this declension: more sea, nebe heavens, loe bed, ohniŠte fire place, vejce egg (this has possessive plural vajec), plÍce lungs, plic poss. plural, poledne noon, loc. sing. o polednÁch, v poledne.

Type, vzor kure, chicken

	jedn. cÍslo.	mnonÉ cÍslo.
N. & V.	kure chicken	kurata
O.	kure	kurata
P.	kurete	kurat
D.	kureti	kuratum
L.	kureti	kuratech
I.	kuretem	kuraty

According to this declension the names of young animals are declined. Ex.: ptÁce, young bird, holoube, squab, hrÍbe, colt. Further: neutral nouns ending in -e, plural -ata, Ex.: vnouce grandchild, knÍe duke, poupe bud, devce girl, koŠte broom.

DÍte child, is declined in singular like kure, in plural like rec.

N. deti, V. and O. deti, P. detÍ, D. detem, L. detech, I. detmi.

Type vzor rÁme, arm.

	Singular	Plural
N. & V.	rÁme	ramena
O.	rÁme	ramen
P.	ramene	ramen
D.	rameni	ramenum
L.	rameni	ramenech
I.	ramenem	rameny

This declension resembles greatly that of the type kure, the t in the plural is, however, replaced by n.

Neuter nouns ending in -me follow this declension. Some nouns of this declension:

brÍme burden, sÍme (semena) seeds. But these nouns have also new forms nom. sing. rameno, semeno, bremeno and are then declined like mesto.

Type, vzor letter, psanÍ.

The first five cases and V. singular:		psanÍ
The instrumental singular		psanÍm
N. V. O. P.	plural	psanÍ
D.	”	psanÍm
L.	”	psanÍch
I.	”	psanÍmi.

All nouns ending in Í are declined like psanÍ. Examples:

Neuter nouns: zboÍ goods, znamenÍ sign, etc.

Masculine nouns: JirÍ George, pondelÍ Monday, zÁrÍ September.

Feminine nouns: panÍ lady (instrumental sing. panÍ!)

All so called verbal nouns (they are all neuter) kreslenÍ drawing, pitÍ drinking etc.

Oral exercise:

Decline:

KrasnÁ panÍ, silnÉ rÁme, hodnÉ dÍte, cerstvÉ vejce.

Complete in all 3 persons s. and p.: Kupuji ovoce, kupujeŠ ovoce. Miluji svou matku. Uvidel jsem dÍte.

Exercise I.

PiŠ svou (your own) Úlohu ciste a pozorne! Matka si hrÁla s hodnÝm dÍtetem. SedlÁci pracujÍ pilne na polÍch. Lode plujÍ po mori. Kde jste koupil hrÍbe? Jdi rychle a prines mi to krÁsnÉ ruovÉ poupe! Hvezdy svÍtÍ jasne na nebi. Jdi do krÁmu a prines tricet vajec! UdelÁme z nich dobrÝ obed. Kucharka je v kuchyni a varÍ. Deti priŠly pro koŠ kvetin. V pokoji jest peknÝ obraz. SmelÉmu ŠtestÍ preje. Lenochu nejlÉpe domlouvati dubovÝmi slovy. Doufej smele, dokud duŠe v tele. VeselÉ mlÁdÍ vesele si vede.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

The careless boy lost his coat and cap. Do Jennie and Joseph study diligently? Fred skates rapidly and gracefully. (spanile.) Did the man speak poorly or well? A child should keep quiet (mÁ bÝti tiŠe) when old persons are present. A good general must be a brave man.

---

XX.

VÝjimky ve sklonenÍ. Exceptions in declensions.

Dual. DvojnÉ cÍslo.

The old Bohemian had well developed forms of dual number, used when speaking of two things or persons. In modern Bohemian the dual survived only with some names of parts of body occurring in pairs (and with the numeral sto, hundred).

Feminine Gender.

Ruka—hand, noha—foot, declined in the singular like ryba.

When speaking of the following parts of the human body, however, the dual forms must be used:

Nom., Ob. & Voc.	ruce	nohy
Possessive and Locative	rukou	nohou
Dative	rukÁm	nohÁm
Inst.	rukama	nohama.

Neuter Gender.

Oko eye, ucho ear, are declined in the Singular like slovo.

Dual forms:

Nom. Voc. and Object.	oci	uŠi
Possessive	ocÍ	uŠÍ
Dat.	ocÍm	uŠÍm
Locative	ocÍch	uŠÍch
Instr.	ocima	uŠima

koleno knee, declined like slovo, the dual forms only in the poss. and loc. cases: kolenou.

Plural nouns, PomnonÁ podstatnÁ jmÉna:

These nouns exist only in the plural:

dvere door, declined like rue, kamna stove, declined like (rÁme) ramena, I., kamny, nuky scissors, declined like ryba, penÍze money, (penÍz coin) like mec, poss. penez.

Further exceptions:

prÍtel, friend, neprÍtel enemy, declined like mu, in singular, but in plural N. and V. prÁtelÉ, O. prÁtele, P. prÁtel D. prÁtelum, Loc. prÁtelÍch, I. prÁteli.

Clovek (human being) declined like holub, plural lidÉ people, declined like rec. Lid is people taken collectively; nÁŠ lid our people, naŠi lidÉ, our people taken individually.

Den is declined in the singular like mec, excep. loc. ve dne!

Plural N. and V. dni, O. dni also dny, P. dnÍ also dnuv. Dat. dnÍm also dnum, Loc. dnech, Inst. dny; tÝden week, declines like den.

Instead of tÝden nedele (Sunday), is used for week. Za pet nedel or za pet tÝdnu. After five weeks.

Plural of nebe (heavens) nebesa, it is in plural declined like slovo. (Stem nebes). In sing. nebe is declined like pole. Lesson XIX.

MekkÉ sklonenÍ prÍdavnÝch jmen. Soft declension of adjectives.

Adjectives of this declension end in the nominative for all three genders singular and plural in Í. Declension dobrÝ-Á-É, is called tvrdÉ, hard.

	Masculine and neuter	feminine
Nom. and Vocative	severnÍ	severnÍ
Object.	(masc.anim.)severnÍho (neuter&masc.in.)severnÍ	severnÍ
Possessive	severnÍho	severnÍ
Dative	severnÍmu	severnÍ
Locative	severnÍm	severnÍ
Instrumental	severnÍm	severnÍ

Plural of all three genders:

Nom. and Vocative	severnÍ
Objective	severnÍ
Possessive	severnÍch
Dative	severnÍm
Locative	severnÍch
Instrumental	severnÍmi

Note that Í persists in all cases for all genders in both the singular and the plural. The feminine singular ends in all the cases in Í.

Most of these adjectives of the soft declension are formed from the nouns and may be rendered into English by the possessive of the corresponding noun, by corresponding adjectives, or by a noun in the nominative. Ex.:

Sever, north; severnÍ, of the north, northern north. severnÍ plodiny produce of the north. severnÍ hranice northern boundary. severnÍ vÍtr north wind, also northerly wind.

ryba fish, rybÍ maso fish meat, meat of the fish.

sever north, severnÍ northern, jih south, jinÍ southern, zÁpad west, zÁpadnÍ westerly, western, vÝchod east, vÝchodnÍ easterly, eastern.

noc night, nocnÍ nightly, den day, dennÍ daily; jaro, spring; jarnÍ, vernal; lÉto, summer; letnÍ, of the summer; podzim, fall; podzimnÍ, autumnal; zima, winter; zimnÍ, wintry; rÁno, morning; rannÍ, of the early morning; vecer, evening; vecernÍ, of the evening.

medvedÍ kue, bear’s skin; oslÍ krik donkey’s cries.

hornÍ, upper; spodnÍ lower; prednÍ the front one; zadnÍ the rear-hind one; poslednÍ the last (one).

strednÍ or prostrednÍ the middle one.

Idiomatic Expressions—OsobitÁ rcenÍ.

LÍbiti se, to like, used only in third person, lÍbÍ se.

Ta vec se mi lÍbÍ. I like that thing.

To se mi do neho lÍbÍ, or to se mi pri nem lÍbÍ. I like that of him.

LÍbiti se is similar to mÍti rÁd. See lesson XI. But mÁm rÁd, mÁŠ rÁd etc. se uÍvÁ o osobÁch, is used in regard to persons, whereas veci (things) se nÁm lÍbÍ, lÍbiti se (nekomu) is followed by the dative. JÁ rÁd neco delÁm … I gladly do certain work.

DÁti se, to commence. Dalo se do deŠte. It commenced to rain. Dal jsem se do prÁce. I commenced to work.

Oral exercise:

Complete in all persons singular and plural:

• JÁ rÁd cestuji (I like to travel.)
• ZÍtra se dÁm do ucenÍ.
• LÍbÍ se mi to?
• RÁd bruslÍm (I like to skate).

Decline: JarnÍ den, poslednÍ penÍze, pravÁ ruka.

Exercise I.

Translate into English:

MÁŠ vdy mluviti pravdu. Co mÁm delati? Nemel cÍm zaplatiti. Divadlo se nÁm velmi lÍbilo. Dali se do pitÍ a hodovÁnÍ. MesÍc svÍtil jako rybÍ oko. LesnÍ vcely prebÝvajÍ v dutÝch stromech. Jak poucnÉ jest pozorovati hvezdy za dlouhÝch letnÍch nocÍ! Dej pozor na zadnÍho Áka. Palmy rostou v jinÍch krajinÁch, tropickÝmi zvanÝch. Z oslÍch kuÍ se delÁ pergamen. MÁ starŠÍ sestra pilne pracuje. RannÍ ptÁce dÁl doskÁce. Chuva chodÍ s detmi na prochÁzku. DÍte zatleskalo rukama. Z jeho cernÝch ocÍ zÁrila radost. SlyŠÍme uŠima. V kamnech horÍ ohen. Pes leel za kamny. DobrÍ prÁtelÉ jsou drahÝ poklad. Za peknÝch jarnÍch dnu je radost pobÝti (to stay) v prÍrode. TvÉ ruce nejsou cistÉ. Byl tak nemocen, e se sotva drel na nohou.

Exercise II.

Did you like the book? I like my instructors. You have to bring your books. I didn’t like that. In the western part of our country are high mountains. The autumn days are days of quiet sunshine. “An artist,” said Michael Angelo, “must have his measuring tools not in the hand, but in the eye.” The early bird catches the worm.

NestejnÉ dedictvÍ.

BohatÝ kupec mel dva syny. StarŠÍ z nich byl otcovÝm milÁckem a otec chtel mu odkÁzati vŠecko svÉ jmenÍ. Matka litovala mladŠÍho syna a prosila mue, aby synum nerÍkal, dokud nebude nutno, jak je rozdelil, nebot doufala, e se jÍ podarÍ nejak oba porovnati. Kupec jÍ poslechl a neprozradil synum svuj Úmysl.

Kdysi matka sedela u okna a plakala. PriŠel k nÍ soused a tÁzal se, proc plÁce. Ona odpovedela: “Jak nemÁm plakati? Oba synovÉ jsou stejnÍ a otec chce jednomu odkÁzati vŠecko a druhÉmu nic. Prosila jsem mue, aby synum nerÍkal, jak se rozhodl, dokud bych si nevymyslila, jak bych mladŠÍmu mohla pomoci.”

Soused odvetil: “MÁm pro tebe lehkou pomoc. Jdi, povez synum, e starŠÍ dostane vŠe a mladŠÍ nic, a oni se porovnajÍ.”

MladŠÍ syn, jak uslyŠel, e nebude mÍti ÁdnÉho majetku, odeŠel do ciziny, pilne se tam ucil a vzdelal se ve vedÁch i v remeslech. StarŠÍ vŠak zustal doma, il s otcem a neucil se nicemu, protoe vedel, e bude bohat.

Kdy otec umrel, starŠÍ syn, protoe nic neumel, brzy utratil vŠecko jmenÍ svÉ, kdeto mladŠÍ naucil se v cizine vydelÁvati a brzy zbohatl svou pracÍ a pricinenÍm.

Dle TolstÉho.

Review exercise:

Study and classify the verbs. Translate.

CistÝ rozum majÍ ti, kterÍ vodu pijÍ. K slube se nevtÍrej, jsi-li poÁdÁn, neodepri. JÁ myji mourenÍna, oni myjÍ cihlu. Kdy hra nejlepŠÍ, prestan! Kde te lidi nezvou, nehrn se! Na chytrÉho mrkni, hloupÉho trkni. RecnÍk nadchl posluchace dobrou recÍ. VelkÁ reka tiŠe plyne, malÁ s Šumem beÍ. Kdo se nechceŠ mrzeti, uc se jazyk dreti. A vypereme, povesÍme prÁdlo, aby uschlo. Zlato nemluvÍ, ale pusobiti mue. HodnÝ s hodnÝm se prÁtelÍ. KadÝ rÁd na svuj mlÝn vody nahÁnÍ. CÍm srdce preplneno, tÍm Ústa pretekou. Clovek prichÁzÍ slabÝ na svet. NeutrÁcÍme penez zbytecne. Nekupuji, ceho nepotrebuji. Mistr mistru nerad ukazuje.

Kollar.

XXI.

THE VERB.—SLOVESO.

The infinitive of all the Bohemian verbs—with very few exceptions—ends in ti.

When we detach this suffix -ti from the infinitive of the Bohemian verb we get the infinitive stem—kmen neurcitÉho zpusobu.

This infinitive stem of the Bohemian verb (and as a matter of fact of verbs of all the Slavic tongues) has six different forms according to which the philologists divide the Bohemian (and all the Slavic) verbs into six classes.

In this book, however, for practical reasons, the verbs will be divided according to the endings of the present indicative into four groups, and further subdivided according to the infinitive, imperative and participle forms.

Verbs whose present indicative or participle is formed by changes of the root will be treated as irregular. Example: jÍti, to go; jdu, I go; Šel jsem, I went.

The classification used in this book was conceived in order to simplify the task of the student in mastering the Bohemian verb. The present indicative (identical with the simple future) is not only the most important tense but it is the only tense with fully developed personal endings. The imperative endings -me, -te are also endings of the present. All other tenses are compounded. The philological division into six classes is based upon the historical grammar.

Present indicative endings of the Bohemian verb.

The main forms of the Bohemian verbs are:

The infinitive (neurcitÝ zpusob) ending in -ti.

The present indicative, prÍtomnÝ cas oznamovacÍho zpusobu, its endings are given above.

The various verbal forms are derived from a stem. This stem is obtained by detaching the personal endings. Ex.: trp-Ím, trp-ÍŠ, trp-Í, stem of the present ind. trp.—Trpe-l, trpe-la, trpe-n, participle stem trpe.

The root of the verb is that part present in all forms of regular verbs. Trp is the root of the verb trpeti.

The past and passive participles agree in gender and number with their subjects.

Hoch nesl. HoŠi nesli. Hoch byl nesen. HoŠi byli neseni. Devce neslo. ZvÍrata nesla. Devce bylo neseno. Devcata byla nesena.

In the imperative, the first form (2nd person singular) is the imperative stem. The other forms (see lesson XVII.) are formed by the suffixes -me and -te.

FIRST GROUP.

A. Vzor nÉsti, to carry, to bear.

Root, infinitive, stem, past participle stem: nes.

Some verbs of this conjugation: vÉzti to haul; lÉzti to crawl.

B. vzor vinouti, to wind.

(Root is vin, infinitive stem vinou-, participle stem vinu-).

Some verbs of this conjugation:

minouti to pass by; stanouti to stop, to stand; vzpomenouti to think of, to remember; vanouti (vÍtr) to blow (the wind).

C. Vzor tisknouti, to print, to press.

The root and the participle stem tisk infinitive stem tisknu.

Vzor tisknouti liŠÍ se (differs) od vinouti v imperative (tiskni). V minulÉm prechodnÍku dle novotvaru se rovnÁ vzoru minouti, starŠÍ tvary vypouŠtejÍ -nu.

Slovesa tohoto casovÁnÍ: (Verbs of this conjugation):

dotknouti, (dotkl, dotcen) to touch; nadchnouti, (nadchl, nadŠen) to inspire; tÁhnouti, (tÁhl, taen) to pull, to drag; zamknouti, (zamkl, zamcen) to lock; padnouti, (padl, napaden) to fall. Novotvary dotknul, nadchnul, tÁhnul, zamknul, padnul. Slovesa hnouti to move, usnouti to fall asleep, majÍ -nu- vdy; hnul, pohnut, usnul.

D. vzor vÉsti to lead.

The root and the infinitive and participle stem ends in d, or t, vedu, pletu. The original infinitive in old Bohemian was vedti, pletti.

Slovesa tohoto casovÁnÍ:

plÉsti (pletu) to knit, to braid; krÁsti (kradu) to steal; kvÉsti (kvetu) to bloom; klÁsti (kladu) to place, to put.

SECOND GROUP.

Pouze jeden vzor: volati, to call.

Slovesa tohoto casovÁnÍ: delati, to do, to make; dÁvati (dÁvÁm) to be giving; dÁti (dÁm) to give; pÍskati, to whistle; lÁmati, to break; hledati, to look for, to search; nechati, to let, to leave; znÁti, to know. Many compound verbs originally from other groups come into this conjugation, e. g. slyŠeti slyŠÍm, but slÝchati slÝchÁm use to hear; moci, mohu, to can, premÁhati, premÁhÁm, to overcome, krÝti, kryji, to cover, prikrÝvati, prikrÝvÁm, to cover up.

THIRD GROUP.

A. Vzor prositi, to ask for, to beg.

NekterÁ slovesa tohoto casovÁnÍ: bydliti, to live imp. bydli! bydleme! ciniti, imp. cin! to do; hoditi, imp. hod! passive hozen, to throw; kaziti kaz! pass, kaen to spoil,; praviti prav! to say, passive praveno; pustiti pust! puŠten to let go, to loosen; variti var! vareno, to cook; zlobiti to anger.

Verbs of this class with long root vowel, shorten this in imperative: e. g. chvÁliti (chval!) to praise; vrÁtiti (vrat) passive vrÁceno to return; pÁliti (pal) pass. pÁleno to fire, to burn.

B. vzor dreti to hold.

Slovesa tÉto trÍdy: horeti, to burn; leteti, to fly; leeti, to lay; sedeti, to sit; slyŠeti, to hear; veleti, to command; videti, to see.

C. vzor umeti, to know.

Slovesa tÉto trÍdy: boleti, to pain; haneti, to blame; smeti, to be allowed; zkouŠeti, to try.

Some verbs have long root vowels in the root: sÁzeti to plant; sÁzej, sÁzÍm, sÁzel, hÁzeti to throw; krÁjeti to cut, shÁneti to gather together.

Note that imperative is umej! sÁzej! etc. and third person plur. umejÍ, sÁzejÍ etc.—Note the difference from verbs in A. and B. in these forms.

FOURTH GROUP.

A. vzor milovati, to love.

Some verbs of this conjugation: budovati to build; kupovati to buy; malovati to paint; budovati to build.

B. vzor, bÍti, to strike, to hit.

Verbs of this declension: krÝti to cover; mÝti to wash; pÍti to drink; ŠÍti to sew; Íti to live.

Colloquially the people say for the first person: biju, miluju, and for the third person bijou, milujou.

Exercise I.

Study the verb forms in the following sentences. Into what group does each belong? Vary their tenses, moods and their number:

Jdeme do Školy a neseme s sebou svÉ knihy. Vy jdete, ale bohatÍ se vezou. Housenka leze na strom, aby oÍrala lupenÍ. Nemohl jsem si vzpomenouti, jak se jmenujeŠ. Kdo se nechceŠ mrzeti, uc se jazyk dreti. Od severu vanul chladnÝ vÍtr. Vytisknete mi prosÍm tyto letÁky (leaflets). Zamkni a dej mi klÍc! PadneŠ-li vstan, ucinÍŠ-li chybu, naprav ji. Rip Van Winkle usnul v horÁch a spal mnoho let. Na jare stromy budou kvÉsti. Devcata pletla kabÁty pro vojÁky. NesmÍme krÁsti. NeslyŠÍm, co pravÍte. SlyŠel jsi mne? Reknete mi, prosÍm, kudy se jde na trh. Vecer budeme variti a po veceri se budeme uciti. Nechval dne pred vecerem! Ve Škole jsme slÝchali, e prÁce jest zÁkladem veŠkerÉho ŠtestÍ a nynÍ vidÍme, e jest to pravda. Na noc se prikrÝvÁme prikrÝvkou. SmÍme jÍti na prochÁzku? NesmÍte, jest zima! Na zimu ptÁci letÍ na jih. Hled, abys konal svou prÁci ciste. VidÍm, e mÁte pravdu. Sedni si a dÁvej pozor. Ve Škole budujeme svoji budoucnost. RÁd bych maloval, avŠak nedovedu toho. ijeme v Americe a bydlÍme v meste Chicagu. S bohem, ijte blaze! Lituji, e VÁs nemohu navŠtÍviti. Devce miluje peknÉ Šaty. Nebij slabŠÍch. Umyla jsi si ruce? A stromy vyrostou, poteŠÍ nÁs. Podej mi tu knihu; rÁd bych se na ni podÍval. HoŠi vedou kone na pastvu.

Exercise II.

Write sentences in the present, past and future tense, using various verbs given in this lesson.

XXII.

The Conditional.—PodminovacÍ zpusob.

The Bohemian verb has no subjunctive mood. The Conditional or indicative moods with proper conjunction express the condition, wish, doubt or concession.

Conditional auxiliary.—PomocnÉ podminovacÍ sluvko bych.

(Bych, bys, is a survival of the ancient aorist of Old Bohemian).

The Conditional is compounded from the conditional auxiliary and past participle. The participle agrees with its subject in gender and number in the same way as in the past tense.

Examples:

• JÁ jsem psal, I wrote (masc.)
• JÁ bych psal, I should write (masc.)
• JÁ jsem psala, I wrote (fem.)
• JÁ bych psala, I should write (fem.)
• On by psal, He would write
• Plur. Oni by psali, They would write (m.)
• Ona by psala, She would write
• Plur. Ony by psaly, They would write (f.)
• Ty bys mel, You would have (m.)
• Ty bys mela, You would have (fem.)

Hoch by pracoval. The boy would work. DÍvka by pracovala. The girl would work. Mno. cÍs. HoŠi by pracovali. DÍvky by pracovaly.

Conditional of the verb bÝti, to be.—PodminovacÍ zpusob slovesa bÝti.

Kdybych, If I; kdybys, If you; kdyby, if; kdybychom, If we; kdybyste, If you. (Kdy—when). Kdybych (kdy—bych).

Kdybys se ucil, nebyl bys trestÁn. If you studied, you wouldn’t be punished.

NerÍkal bych to, kdybych to nevedel. I shouldn’t say so, if I didn’t know it. Kdybych, kdybys etc., introduce dependent conditional clauses.

Oral exercise:

Complete: JÁ bych byl ve Škole, ty bys byl ve Škole etc. Kdybych to nevedel.… JÁ bych nemluvila.…

Exercise I.

Translate into English:

OvcÁk ene svÉ stÁdo na pastvu. Co nemueŠ rozvÁzati, pretrhni. Nepri se se starŠÍmi lidmi. Jezme a pijme a budme veselÍ. Co nechceŠ aby ti jinÍ cinili, necin jinÝm. Ruenka se probudila a usmÁla se. Kdybys osla do ParÍe vedl, konem se nestane. Kdyby neprŠelo, Šli bychom si hrÁti do zahrady. RÁd bych to ucinil, kdybych smel. Kdybys Šetril, mel bys penÍze. Kdybys lhal, nebudou te lidÉ mÍti rÁdi. My bychom jedli i chudou stravu, ale ani tÉ nemÁme. On by to nerÍkal, kdyby to jiste nevedel.

Exercise II.

If I had money I would go to Washington. If he were a man he would defend the weak. I should like to go with you but unfortunately (na neŠtestÍ) I have little time. If you would pay attention you would succeed. If they hadn’t helped us we should never have finished.

NepravidelnÁ slovesa.—Irregular verbs.

The irregularity of the Bohemian verbs consists in changes in the root when forming the various tenses. Nepravidelnost u ceskÝch sloves se jevÍ ve zmenÁch kmene. NepravidelnÁ slovesa jsou serazena dle koncovek v prÍtomnÉm case.

Infinitive, first person of the present indicative.—Imperative, (2nd person singular, the imperative, stem) past participle and passive participle are given. Wherever necessary on account of further irregularities other persons of mentioned tenses or moods are given. Where the passive of some verbs is not used except in derived (compound) form, such derived form is substituted. Ex.: jeti, prejet. The same is true of some imperative forms. Ex.: moci, pomoz!

Vdecnost k rodicum.

XXIII.

SklonovÁnÍ nÁmestek.—Declension of pronouns.

Reflective pronoun—se, si—VztanÁ nÁmestka—se, si.

• JÁ jsem se rÍzl, I cut myself.
• Ty jsi se rÍzl, you cut yourself.
• On se rÍzl, he cut himself.
• Vezmu si to. I’ll take it.
• Koupil jsem si to. I bought it for myself.
• Ona si hraje. She plays.
• My jsme se poranili. We hurt ourselves.
• Vy jste se poranili. You hurt yourselves.
• Oni se poranili. They hurt themselves.

Si is the dative case of se and is required after certain verbs.

The reflective se, si accompanies the so called reflective verbs. It is invariable for all the three persons in the singular and plural. Se, si is used very frequently in Bohemian and seldom has an equivalent in English.—Ex.: Smeji se, I laugh. My si hrajeme, We play. Oni se perou, they fight. Co se stalo? What happened?

Reflexive sentences with se, si are often rendered into English by the passive form of the verb. Sometimes the aux. get, become, expresses si, se. Zde se prodÁvÁ cukr. Sugar is sold here. LÁtka se znecistila deŠtem. The cloth got soiled by rain. Rozzlobil jsem se. I became angry.

Ses; sis.

NÁsledujÍcÍ zkratky se uÍvajÍ v druhÉ osobe jednotnÉho cÍsla.—Following abbreviations are used in second person singular:

Instead of jsi se is used ses. Ty ses (jsi se) dobre ucil. You have studied well. Ty ses (jsi se) zmÝlil. You have made an error.

Instead of jsi si is used sis. Ty sis (jsi si) to nepamatoval. You didn’t remember it. Kdyby sis (jsi si) dal lepŠÍ pozor. If you paid better attention. Chci, aby sis (jsi si) to pamatoval. I wish that you remember it.

We hear in colloquial Bohemian jÁ sem, instead of jÁ jsem. My sme instead of my jsme etc. This dropping of j in present indicative of the verb bÝti is inadmissible in correct Bohemian.

Moreover: jsem—am, but sem, here, hither.

Declension of se for all three genders. Sing. and Plur.

Reflexive pronoun (and its possessive form svuj, svÁ, svÉ) refer to the subject of the sentence or clause in which they stand.

Examples: Koupil jsem (jÁ) knihu pro tebe. I bought the book for you. Koupil jsem knihu pro sebe. I bought the book for myself. Pomyslil si. He thought to himself. My se tu dreme a on si tam leÍ v chlÁdku. Here we exert ourselves and he is lying there in the shade. Nemysli si to! Don’t imagine that! MluvÍ o tobe. MluvÍ o sobe. He speaks of you. He speaks of himself. ZnÁ sÁm sebe. He knows himself. U samÝch dverÍ. At the very door. (SÁm, alone, self, very, used here to emphasize sebe). To se rozumÍ samo sebou. That’s understood (by itself or on account of its very nature).

Me, te, mi, ti, si are enclitics. They cannot be used at the beginning of the sentence nor can they be employed after preposition. Therefore ke mne, pro tebe, u sebe, v tobe etc. Mne, tobe, tebe, sebe, are stronger forms. They are to be used at the beginning of sentences.

Mne ŠtestÍ prÁlo. Fortune smiled upon me.

PodminovacÍ zpusob Úcelu, Úmyslu a povinnosti. Conditional of purpose, intention and duty.

Abych, that I, or in order that I; abys, that you; abychom, that we; abyste, that you; for third person aby.

Pracovali, aby vydelÁvali penÍze. They worked in order to make money. Preji si, abys priŠel. I wish that you would come. Ádal mne, abych to udelal. He asked me to do it. The Bohemian conditional of purpose may be translated by an infinitive.

Mel bych, I should, I ought; mel bys, mel by; meli bychom, we should, we ought; meli byste, meli by.

RÁd bych cetl tu knihu. I should like to read that book. Byl byste tak laskav a pujcil mne ji? Would you be so kind as to lend it to me? ZajistÉ, s radostÍ! Certainly, with pleasure!

Exercise I.

Ádal jsem te, abys mi pomohl. Starej se sÁm o sebe! DÁm si podruhÉ pozor. Jan priŠel ke mne vcera vecer. UkÁzal mi knihu, kterou dostal od tebe. Mluvili jsme o tobe. Rekl, e byl s tebou na vÝlete. JÁ bych si takÉ prÁl, abys Šel se mnou ven do prÍrody. Kdo sedÍ vedle tebe ve Škole? Kdo to o mne rekl? Nemel bys bÝti tak nepozornÝm. To ti nemohu rÍci, nebot to nevÍm. Kdybych to vedel, rÁd bych ti to rekl. On si koupil dum. MÁ celÝ dum pro sebe. Nemeli byste pÍti vodu, kdy jste uhrÁti. Prosila mne, abych jÍ pujcil pÉro. Nemohu dnes prijÍt, musÍm psÁti Úlohu. NemueŠ-li prijÍti dnes, prijd jiste zÍtra. Neli! LidÉ nemilujÍ tech, kterÍ lhou. Tento parnÍ stroj ene veŠkerÉ naŠe soustruhy (lathes). Deti se bÁly zustati samy doma a babicka jim rekla: Nebojte se. Petr poprel, e byl vcera v lese. Prosil jsem ho, aby byl tak laskav a pomohl mi. PodÍvej se, jak ses zamazal. Opet sis nedal pozor. Zbytecne sis ublÍil. Kdyby ses pricinil, dobudeŠ Úspechu. Ty bys vŠe dokÁzal, jen kdyby sis dal pozor.

Exercise II.

Change the above sentences (in Bohemian) into plural.

Exercise III.

Translate into Bohemian:

Come to me, my boy. I wish to tell you a few words. What do you want of me? We can’t tell you that, because you would not help us. He thinks a great deal of himself. Marie went with me to a picnic. Give me the book. They live next door to us; they are our neighbors. They like us. Did John tell you about me? I wish you to help me. They asked them to return soon. I should have received the money yesterday. Do you not know where we could find a good hotel? It is necessary to speak Bohemian every day if we want to speak it correctly. Teach me how to speak correctly and I will learn. I am going (budu) to study hard every day. They were talking to one another while (zatÍm) washing their faces and hands. I would do anything for you without hesitation. This coffee is sold at 35 cents a pound. I wish I had time to go with you.

OslovÉ a hospodÁr.

CeledÍn hospodÁruv velmi Špatne naklÁdal se dvema osly, kterÍ mu byli svereni. HospodÁr jednou prohlÍel svuj chlÉv a vida, e oslovÉ nedbalostÍ lÍnÉho pacholka zle se majÍ, prÍkre tomuto domlouval a hrozil. “Nerac”, pravili oslovÉ, “nerac bÝti hneviv, pane nÁŠ; spokojeni jsme, vdyt jsme si ji zvykli na naŠeho celedÍna.” “I na vÁs bych se hneval”, pravil hospodÁr, “pro mrav vÁŠ a obranu lÍnÉho sluhy, kdybych nevedel, e jste oslovÉ.”

(ZpracovÁno dle ZahradnÍka).

XXIV.

SklonovÁnÍ nÁmestky tretÍ osoby. Declension of the personal pronoun of the third person.

With the exception of the first two cases the singular forms of the masculine and neuter are the same, therefore they are grouped together. In the feminine the objective case is “ji” (short i), in other cases “jÍ” (long Í). In the plural, in all cases but the first, all these genders have the same forms. The forms “jej, jeho, jemu” are stronger than “ho, mu” (enclitic forms). After prepositions j changes into n (n before i or e).

Example: u neho, by him; k nemu, to him; s nÍm, with him; proti nÍ, against her; pro ni, for her; pro ne, for them; s nimi, with them.

PodminovacÍ zpusob.—Conditional Mood.

Conjunctions jestli, jestlie, zdali, pakli, if is used with the present forms. Jestlie se priznÁte, odpustÍme vÁm.—If you confess, we shall pardon you. Zeptej se, zdali to prinesl. Ask, if he brought it. RÁd bych vedel, zdali to ucinÍ.—I should like to know if he will do it. Instead of using conjunctions jestli, zdali, etc. enclitic—li is appended to the verb to express conditions. Example: VÍte-li,—if you know, mÁte-li—if you have, povÍm-li—If I say. Mel, meli bychom, etc. are used to express an obligation.

• Meli bychom to udelat—We ought to do it, we should do it.
• On by se mel ucit—He ought to study, he should study.
• Nemel by to rÍkat—He ought not to say it.

Bys, byste, etc. are also used in polite demands usually followed by “prosÍm”—if you please.

Example: Rekl byste mne, prosÍm, kde jest vÁŠ otec? Would you please tell me where your father is?

Nemohl byste nÁm, prosÍm, pomoci?—Couldn’t you please help us?

Wishes. Veta pracÍ, is introduced by kÉ with conditional.

KÉ bych dosÁhl svÉho cÍle!—May I reach my goal! KÉ by nÁm buh pomohl!—May God help us!

MinulÝ cas podminovacÍho zpusobu—Past conditional is formed by addition byl or bÝval. JÁ bych vÁm byl pomohl. I should have helped you. (Pomohl bych vÁm, I should help you). Kdybychom to bÝvali vedeli, nebyli bychom priŠli. Had we known that we should not have come.

Note: Muj otec si preje, abys jej doprovÁzel. My father wishes that you shall accompany him.

Oral Exercise.

Complete in all three persons singular and plural:

• Mel bych to koupiti (I ought to buy it)
• Mohla jsem to udelati (I could have done it)
• NevÍm-li to (If I don’t know it)
• SmÍm si vzÍti rui? (May I take the rose)?

Exercise.—Translate into English:

Komu jsi odevzdal knihu? Dal jsem ji jemu. Dal jsem ji jÍ. PtÁte se, zdali se rÁdi ucÍme. OvŠem, e se rÁdi ucÍme, nebot jest to prospeŠnÉ. “RÁd bych vedel, zdali sestra prijela,” rekl pan KovÁr svÉ matce. Co myslÍte, bude prŠeti, cili nic? Kdo vÍ, bude-li dnes prŠet. NedÁte-li penÍze, odejdu. Otec mi slÍbil dollar, budu-li hodnÝ. Vezmi si to jablko! Kde je bratr? Matka Šla s nÍm do zahrady. JÁ nesmÍm, matka mi nedovolila. To nesmÍŠ delati! Karel IV. byl velikÝm a mocnÝm panovnÍkem, jÍm byly zaloeny duleitÉ a pamÁtnÉ budovy. Jednou s nÍm vyjednÁvali poslovÉ nemectÍ, aby jim doprÁl tÉ milosti a prestehoval se do Nemec. DoŠel jsem k nim a promluvil jsem s nimi. Pozdravil jsem ji a tÁzal jsem se jÍ, zdali by mi pomohla.

Exercise.—Translate into Bohemian:

Did he lend you (thee) any books? The postman brought them some letters. Where did you meet her? He gave me some drawings for him. Don’t go to her, for I am sure that she is not home. Did you hear my words? Yes, we heard them. Some gentlemen came with him. They (the soldiers) were sent to Europe. They (the ladies) worked with the Red Cross hospital. We heard from them. Where did you see them? They shall come to help them. Tell me all you know about him! I shall never do anything against them, for (nebot) they (the men) are my friends. If you wish to see the letter, here it is. We shall wait if we have time. I should have waited for him had I had time. I should be very glad if you went with me. Ask your friend if he will be here tomorrow. May I speak to you? Ask him, if he knows it.

XXV.

StupnovÁnÍ prÍdavnÝch jmen.—Comparison of Adjectives.

In the comparison of objects we use in Bohemian as well as in English three different forms: PrvnÍ stupen—Positive—silnÝ—strong; druhÝ stupen—Comparative—silnejŠÍ—stronger; tretÍ stupen—Superlative—nejsilnejŠÍ—strongest.

In Bohemian the comparative is normally formed by adding the suffix—ejŠÍ to the positive.

The superlative is always formed by adding the suffix nej—most—to the comparative.

From what has been said on the nature of e, it follows that the hard stem consonant will be softened by the ending ejŠÍ.

Before s, l, z, e changes into e.

• moudrÝ (wise), moudrejŠÍ (wiser), nejmoudrejŠÍ (wisest)
• milÝ (dear), milejŠÍ (dearer), nejmilejŠÍ (dearest).

The comparative ending is often shortened; “ej” is left out and only “ŠÍ” is added.

• chudÝ—chud(ej)ŠÍ becomes chudŠÍ
• starÝ—star(ej)ŠÍ becomes starŠÍ
• tvrdÝ—tvrd(ej)ŠÍ becomes tvrdŠÍ

Since the letter e softens the hard consonant, the abbreviated forms make the following changes:

• vysokÝ (high), (“k” changes into “Š”) vyŠŠÍ (higher)
• snadnÝ (easy), (“d” changes into “z”) snazŠÍ (easier)
• blÍzkÝ (near), (“k” changes into “”) bliŠÍ (nearer)

Many adjectives ending in -kÝ replace this -kÝ in comparative by -cÍ.

• lehkÝ (light), lehcÍ (lighter)
• hezkÝ (nice), hezcÍ (nicer)
• mekkÝ (soft), mekcÍ (softer)

Some comparatives take both forms:

• cistÝ (pure, clean)—cistŠÍ, or cistejŠÍ (purer, cleaner)
• tmavÝ (dark)—tmavŠÍ, or tmavejŠÍ (darker).

Irregular comparison:

• dobrÝ (good), lepŠÍ (better)
• malÝ (small), menŠÍ (smaller)
• dlouhÝ (long), delŠÍ (longer)
• velikÝ (big), vetŠÍ (bigger)
• zlÝ (bad), horŠÍ (worse)

Superlative Absolute.

Superlative absolute is formed by the prefix pre, above all, most.

• PrekrÁsnÝ, very beautiful, (Spanish or Italian bellissimo).
• PrevelikÝ, enormous, very large, (Spanish or Italian grandissimo).
• PreneŠtastnÝ, most unhappy.

Prefix na decreases the quality of the adjective. Predpona na zmenŠuje vlastnost prÍdavnÉho jmÉna.

• SladkÝ sweet, naslÁdlÝ little sweet, sweetish.
• TvrdÝ hard, natvrdlÝ somewhat hard, not altogether hard.

Podobne predpona pri-, hloupÝ silly, prihlouplÝ, just little silly.

SklonovÁnÍ a uÍvÁnÍ komparativu.

All superlatives and comparatives are declined like adjective type severnÍ.

Cest jest draŠÍ ivota. Honor is dearer than life; here “than life” is expressed simply by the possessive case.

Ty jsi vyŠŠÍ ne jÁ, ale Josef jest nejvyŠŠÍ.—You are taller than I, but Joseph is the tallest.

Measure (by how much comparative is greater than positive) is expressed by

a)—instrumental: Muj dum jest mnohem vetŠÍ. My house is a great deal larger.

b)—with accusative prep. o, by. To jest o pet liber teŠÍ. This is heavier by five pounds.

• ne, than
• ze vŠech, of all.

Oral Exercise:

Decline: teŠÍ prÁce; nejmilejŠÍ hra.

Exercise I.

Soused jest bohatŠÍ otce, t. j.: Soused jest bohatŠÍ ne otec. HrÍch jest horŠÍ smrti. HrÍch jest horŠÍ ne smrt. NejlepŠÍ Ák dostane nejvyŠŠÍ odmenu. KrÁl poslal nejstarŠÍho syna do sveta. Jdi, muj nejmilejŠÍ synu, a prived nejkrÁsnejŠÍ nevestu! V zime jsou dny krÁtkÉ a noci dlouhÉ; letnÍ dni jsou delŠÍ a noci jsou kratŠÍ zimnÍch. Kdo jest z vÁs nejvhodnejŠÍ? New York jest nejvetŠÍ mesto zÁpadnÍ polokoule. Kdo jest ŠtastnejŠÍ a veselejŠÍ neli spokojenÝ clovek? On jest ovŠem bohat, ale jsou jeŠte bohatŠÍ lidÉ neli on. Princ veŠel do prekrÁsnÉ zahrady. “O, jÁ preneŠtastnÝ clovek”, bedoval Honza. O kolik jsem starŠÍ, o tolik jsem moudrejŠÍ. Mel bysis dÁt mnohem lepŠÍ pozor. NejmocnejŠÍm ze vŠech krÁlu ceskÝch byl Karel IV. Toto ovoce nenÍ Úplne zralÉ, jest dosud nahorklÉ. I natvrdlÝ chlÉb chutnÁ, kdy mekkÉho nenÍ.

NejvetŠÍ lhÁri.

NejvetŠÍ dva lhÁri byli starostovÉ DolnÍ a HornÍ Lhoty. Ten z DolnÍ Lhoty, kdy s nekÝm hovoril, rÍkal: “No vÍm, vÍm.” A nevedel nic. Ten druhÝ mel zvyk rÍkati: “Hm, nevÍm, nevÍm”, a vedel vdy vŠecko.

Z polskÉho upravil N.

Exercise II.

Which is larger, a lake or a sea? The Rocky mountains are the highest mountains in the United States. Give me something better. I know that the dearest goods are often the cheapest because they give greater value. Ignorance is our worst enemy. I went there with my best friend. Jane was the oldest of six children. Your house is the oldest in the town. Our house is more modern than yours. I am not so strong as you. If I were you, I would turn it over in my mind. I should not be surprised, if he were here immediately. I shall be very glad if you will tell me what to read (co bych mel cÍsti).

XXVI.

The declension of the possessive pronoun. SklonenÍ prisvojovacÍ nÁmestky.

muj, mÁ, mÉ—my, mine

Singular.

The forms in brackets are older forms though they might be used as well as the newer ones.

Plural.

The possessive pronoun, like the adjective, must agree with the noun it modifies in gender, number and case.

Tvuj, tvÁ, tvÉ (thy, thine) your, yours, as well as the reflexive possessive svuj, svÁ, svÉ, are declined like muj, mÁ, mÉ.

The use of the reflexive possessive “svuj.”

Svuj is used when the subject is the possessor.

Observe: VidÍm tvÉho bratra (anim.) VidÍm tvuj klobouk (inanim.) Moji bratri jsou zde (anim.) Moje kabÁty jsou zde (inanim.)

Possessive pronouns of the third person: PrivlastnovacÍ nÁmestky tretÍ osoby.

Jeho his, and its is not declined. Ex. S jeho bratrem, with his brother, O jeho bratrech, about his brothers. VidÍm dÍte a jeho rodice, I see a child and its parents.

JejÍ, her, hers, so declined like adjectives types severnÍ. Poss. and Loc. plural jejÍch, nekolik z jejÍch bratru. Some of her brothers. V jejÍch krÁsnÝch zÁmcÍch. In her beautiful castles.

Jejich, theirs, for all three genders is not declined. U jejich domu, at their houses. S jejich bratry. With their brothers.

Distinguish jejÍch of her. Poss. and Loc. plural jejÍ hers, and jejich theirs.

Oral exercise:

Decline:

Muj malÝ pes, tvuj starŠÍ bratr, jeho dobrÁ babicka, jejÍ malÉ kote, jejich velkÁ zahrada.

Exercise I.

Muj Úkol se mi podaril. Ucitel se teŠil z mÉho Úkolu. DobrÝ delnÍk teŠÍ se ze svÉ prÁce. NeverÍm tvÉmu slibu. Prijdu s jejÍmi rodici. U jejÍch rodicu bÝvalo veselo. Hoch ztratil cestou do Školy svÉ knihy. Odpust mi, ztratil jsem tvÉ knihy. Tvoji prÁtelÉ jsou moji prÁtelÉ. Jejich prÁtelÉ jsou bohatÍ. ZvÍrata cÍtÍ jako my, netrÝznete jich. Na svÉ zahrade zasÁzel jsem krÁsnÉ kvetiny, teŠÍm se z nich. KadÝ na smrt cekÁ a prece se jÍ lekÁ. Syta-li myŠ, horkÁ jÍ mouka. Muj mladŠÍ bratr mÁ velkou rodinu. Pojdme tou nejbliŠÍ cestou! Pes jest nejvernejŠÍ zvÍre. Aeroplan vzletel do prevelikÉ vÝŠky.

Exercise II.

Complete the sentence by changing the pronouns and nouns in brackets into their correct case forms.

PÍŠi (mÉ pÉro, tvÁ tuka). Ák precetl (tvÁ kniha, muj dopis, jeho Úloha). Miluje (svuj otec, jeho prÍtel). RolnÍk pracuje na (ve) (svÉ pole, svÁ zahrada). Litujete (vÁŠ prÍtel, chudÝ clovek). TÁzal jsem se o radu (tvuj bratr, jeho sestra, muj ucitel). V (mÁ) Úloze nebylo tolik chyb jako v (tvÉ), jako (jeho) (jejÍ).

ChytrÍ ministri.

Byl jeden krÁl a mel chytrÉ ministry. Jednou chtel krÁl privÉsti svÉ ministry do rozpaku (bring them in embarrassment) a dal pro kadÉho ministra zhotoviti novou lÍci a sice na loket (yard) dlouhou.

Kdy byly lÍce hotovy, dal krÁl upraviti hostinu, pozval svÉ ministry a teŠil se, jak budou jÍsti dlouhÝmi lÍcemi.

Ale oni to chytre vyvedli:

KadÝ ministr vzal svou lÍci, ale nepodÁval jÍdlo do svÝch Úst, nÝbr pres stul svÉmu sousedu, jako kdy matka krmÍ svÉ dÍte.

KrÁli se velice lÍbil duvtip jeho ministru, i pochvÁlil a odmenil je.

Z polskÉho upravil N.

XXVII.

Comparison of adverbs. StupnovÁnÍ prÍslovcÍ.

The comparison of the adverbs is formed regularly by the addition of the suffix -ji, to the positive; the superlative is formed from the comparative by prefixing nej-.

The following adverbs are compared irregularly:

Declension of nÁŠ, vÁŠ, our, ours; your, yours:

VÁŠ, vaŠe se sklonuje jako nÁŠ, naŠe.

Oral exercise:

Decline: nÁŠ peknÝ kun, vaŠe malÁ sestra, jejich vÝbornÁ prÁce. Complete in all three persons, singular and plural:

• MÁ se dobre.
• DelÁŠ to lÉpe.
• Prijdu brzy.
• Bydlel jsem daleko.
• Udelal bych to radeji.

Exercise I.

Translate into English:

Ctvera vec jest vdy hojnejŠÍ: naŠe lÉta, naŠe dluhy, naŠi neprÁtelÉ a naŠe chyby. Prijdte pro nÁs do naŠeho domu. NevynÁŠejte se zÁsluhami svÝmi. Bezpecneji krokem neli skokem. Po deŠti slunce nejjasneji svÍtÍ. Svou chvÁlu kadÝ nejradeji slÝchÁ. NaŠe vlast jest nÁm drahou matkou. Poslechnete naŠÍ rady. Poslouchejte svÉ rodice a vate si jich. Hoch priŠel s vaŠimi knihami, kterÉ jste mu pujcil. To se snÁze rekne ne udelÁ. Pojd trochu blÍe. MÍc daleko odletel. Kdo priŠel z nÁs nejdrÍve, hoŠi? On priŠel se svÝmi prÁteli k naŠim rodicum.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

Where is our friend? He went to see his neighbor. Two of my brothers went to war. I wish to buy a nice horse for my master. I seated myself next to a large window. Go and call our guests to breakfast. He is a rich man who can avail himself of all men’s faculties. You do your work well, but he does it better. The night grew darker and darker: the stars seemed to sink deeper in the sky. Can’t you come earlier? He is waiting here long, but my mother is waiting much longer. The misfortune came very quickly.

Exercise III.

In the following sentences (insert the adverb in its proper form). Change the adverb into the degree indicated.

Kdo (brzy 2) prijde ten (brzy 2) mele. Poctivost trvÁ (dlouho 3). KterÁ krÁva (mnoho 3) bucÍ: (mÁlo 3) mlÉka dÁvÁ. Kdy je (zle 3) je buh (blÍzko 3). LÉpe je (mnoho 2) vedeti, a (mÁlo 2) mluviti. Na hostine veselo, ale doma (dobre 3). Jed trochu (rychle 2). Jest to vdy (snadno 2) rÍci ne udelati. Pojd (blÍzko 2). Jdi (daleko 2). CekÁm (dlouho 2) ne hodinu.

Observe: CÍm drÍve (the sooner) tÍm lÉpe (the better). CÍm dÁle tÍm hure. KoupÁm se denne. I bathe daily.

XXVIII.

OPAKOVÁNÍ O CINNÉM RODE SLOVESA. Review of the active voice of the Bohemian verb.

A.) Zpusob oznamovacÍ.—Indicative.

Cas.—Tense.

B.) Zpusob podminovacÍ.—Conditional.

C.) Zpusob rozkazovacÍ.—Imperative.

Chval! (praise thou!) chvalme! chvalte!

D.) Zpusob neurcitÝ.—Infinitive.

ChvÁliti, to praise.

Exercise I.

Zodpovezte cesky tyto otÁzky:

Jak koncÍ v ceŠtine neurcitÝ zpusob?

JakÝ jest rozdÍl mezi neurcitÝm zpusobem a minulÝm prÍcestÍm? (past participle).

Jak se menÍ minulÉ prÍcestÍ dle rodu a cÍsla?

Jak se tvorÍ rozkazovacÍ zpusob, kterÉ koncovky jsou pro prvnÍ a druhou osobu mnonÉho cÍsla?

Jak se tvorÍ minulÝ cas? Jak se tvorÍ podminovacÍ zpusob?

Jak se tvorÍ jednoduchÝ a jak sloenÝ budoucÍ cas?

Casujte (conjugate) ruznÁ ceskÁ slovesa a tvorte vety v ruznÝch zpusobech a casech.

Impersonal verbs.—NeosobnÍ slovesa.

PrŠÍ. It rains. HrmÍ a blÝskÁ se. It thunders and lightens. Dnes jest pekne. It is nice today. ZÍtra bude prŠet. It will rain tomorrow.

Ten is used to point to near objects or persons, onen is used to point to more distant objects or persons.

Onen, ona, ono is, however, replaced often by compounds tamten, tamta, tamto. The invariable adverb tam- there, points in the distance.

SklonenÍ nÁmestky ukazovacÍ.

Tento jest sesÍleno, emphasized, ten, this one. Similarly tato, toto, tito, tyto, tato. -to is simply added in all cases, tohoto, tomuto, tÍmto, etc. Corresponding form is tenhle, ten-hle, hle look, tenhle—look at this one. (French voici). Tenhle, tahle, tohle, tihle, tyhle, tahle.

SamÝ, -Á, -É, the same, declined like dobrÝ. TakovÝ, -Á, -É, such, also declined like dobrÝ.

TÁzacÍ nÁmestky.—Interrogative pronouns.

Kdo? who? co? what? Declined in lesson XV. The case questions are case forms of kdo? co?

KterÝ, -Á, -É, which, who, declined like dobrÝ. They are used for both persons and things.

JakÝ, -Á, -É, of what kind, declined like dobrÝ.

KterÝ clovek? which man—who? JakÝ clovek? what kind of a man?

PrÍdavnÁ jmÉna neurcitÁ.—Indefinite adjectives.

ZdrÁv, zdrÁva, zdrÁvo, zdrÁvi, zdrÁvy, zdrÁva—healthy, similar in meaning to zdravÝ, -Á, -É.

The passive participle has the same ending as the indefinite adjective: zlomen, zlomena, zlomeno, broken.

The indefinite adjective is little used in modern Bohemian, being replaced by the definite type dobrÝ. It is sometimes used as predicative adjective. Ex.: BÝti chud (chudÝ), poor. BÝti vinen, to be guilty. BÝti nemocen, to be sick.

Many of the indefinite pronouns are used as nouns or adverbs in neuter form e. g. Bylo velikÉ sucho, there was a great drought. ObecnÉ blaho, common weal. ObarvÍme to na zeleno, we shall paint it green etc.

Oral exercise:

Decline: Ten malÝ chlapec, tahle starÁ chaloupka, to malovanÉ vejce.

I. Exercise.

Translate into English:

Ten nÁpad mi priŠel vhod. TÍm nÁpadem jsem se poteŠil. Onen mu byl ranen ve vÁlce. Co tomu rÍkÁte? Tomuhle jsme se podivili. Byl jsem sÁm doma kdy priŠla nÁvŠteva. JÁ sÁm byl jsem prekvapen. Byli samÝ smÍch (full of laughter), samÁ rozpustilost. To se rozumÍ samo sebou. Nechci tyto hruŠky, dejte mi radeji tamhle ty. Tamty jsou nejlepŠÍ. Kdo bez viny, ten vesel. Ústa plna a oci hladovy. Sklenice byla naplnena tÍm nejlepŠÍm vÍnem.

XXX.

VztanÉ nÁmestky.—Relative pronouns.

Relative pronouns connect dependent clauses and refer to subjects already named.

The interrogative pronouns, kdo, co, kterÝ, jakÝ, are used as relative pronouns.

Kdo to ucinil? Who did it?

Ten, kdo to ucinil, chybil. He (the one) who did it, made a mistake. To, co jste pravil, jsem slyŠel. I have already heard (that omit.) what you said.

Jen, je, je, who, which; is an independent relative pronoun. It is used only in written Bohemian, being otherwise replaced by kterÝ.

Jen is declined in oblique cases (except in nominative) like on, ona, ono, with suffix (enclitic) ; ex.: jeho, jemu, jÍ, je, jich.

After prepositions j changes into n, k nemu, s nÍm etc. (Whenever the relative pronouns occur in the middle of a sentence they are preceded by a comma).

NeurcitÉ nÁmestky.—Indefinite pronouns.

Indefinite pronouns are composed words. They are formed:

A.)—with prefixes:

• ne-, nekdo, somebody,
• neco, something,
• nekterÝ, some,
• nekolik, several,
• ni-, nikdo, nobody,
• nic, nothing,
• leda-, ledakdo, any one,
• ledacos, anything,
• mÁlo-, mÁlokdo, few,
• vŠeli-, vŠelicos, many things.

They are all declined like kdo, co, the prefix being invariable, nekoho, of somebody, nicemu, to nothing, etc.

B.)—with suffixes:

• -si, -s, kdosi (kdos) somebody, cosi (cos) something,
• -koliv, -kolivek, kdokoliv, kterÝkoliv, whosoever, cokoliv, whatsoever.

Here the suffix is invariable: s cÍmsi, with something, komukoliv, to whosoever, etc.

• KadÝ, -Á, -É, everyone. Declined like dobrÝ.
• ÁdnÝ, -Á, -É, no, none.

PrisvojovacÍ prÍdavnÁ jmÉna.—Possessive adjectives.

The Bohemian has a particular class of adjectives which describe the nouns telling of their origin (possession).

Bratruv kabÁt, brother’s coat, bratrova teta, brother’s aunt, bratrovo prÁnÍ, brother’s wish.

Plural: Bratrovy kabÁty (with animate nouns bratrovi prÁtelÉ) bratrovy tety, bratrova prÁnÍ.

Sestrin ucitel sister’s teacher, sestrina ucitelka sister’s lady teacher, sestrino piano sister’s piano.—Plural: Sestrini ucitelÉ, sestriny ucitelky, sestrina piana.

The possessive adjectives are formed from nouns with suffixes:

• -uv, -ova, -ovo, in singular,
• -ovi, (-ovy inanimate), -ovy, -ova, to masculine nouns,

and with suffixes:

• -in, -ina, -ino,
• -ini, (-iny for inanimate), -iny, -ina to feminine nouns.

Declension of the Possessive Adjectives.

Adjectives with the feminine ending are declined in the same way—in equals -uv-, -ov-, -ov-. Ex.: Sestrinou, sestriny, sestrinÝch, etc. Only dative singular has sestrine bratru, sestrine zahrade.

Exercise I.

Translate into English:

Za prÍtele si vol cloveka, jen te v neŠtestÍ neopustil, jeho vernost jsi zkusil a jemu se mueŠ vdy sveriti. Nic nenÍ tak zlÉho, aby se nemohlo obrÁtiti v neco dobrÉho. JakÝ plat, takovÉ dÍlo. Neco za neco, nic za nic. ChudÉmu se nedostÁvÁ vŠeliceho, lakomci vŠeho. Ono pole dobre rodÍ, po kterÉm hospodÁr chodÍ. LÍpa, jÍ krÁsou ÁdnÝ jinÝ domÁcÍ strom se nevyrovnÁ, byla ji starÝm Slovanum stromem posvÁtnÝm. BlÁzen nenÍ nikomu milÝ, blÁznu vŠak ledakdo. At (may) to ucinÍ kdokoliv a jakkoliv, budu spokojen. K cemu mi to povÍdÁte? Nerudovy bÁsne vyznacujÍ se srdecnostÍ. Nezapomenu matcina prÁnÍ. KrÁlova zahrada plna byla krÁsnÝch kvetin. Matcin svÁtek byl znamenite oslaven. LodnÍci poslechli kapitÁnovÝch rozkazu.

LetnÍ odpoledne.

XXXI.

Slova zdrobnelÁ—Diminutives.

Derived words denoting a smaller object or a less degree of quality, are diminutives. The Bohemian language abounds in diminutives of nouns and adjectives. They serve, not to denote smaller objects, but they frequently indicate affection, refinement, endearment. Ex.: dÍte, child, detÁtko (baby) is not only little child but also dear little child. This is especially true of diminutive adjectives. HezkÝ is nice, hezouckÝ is delicately nice.

The diminutives are formed by the addition of suffixes. The stem of the word sometimes suffers a slight change. Various suffixes may indicate different degree of diminution.

Ex.: Hoch, boy; hoŠÍk, a small boy; hoŠÍcek, a very small boy.

MalÝ, small; malinkÝ, very small; malilinkÝ, very tiny (Spanish chiquitito).

The diminutive is of the same gender as the original noun. (Ending in -k is masculine, in -ka feminine, in -ko neuter). The usual noun suffixes:

Adjective diminutives.

Suffixes:

Exercise I.

Form diminutives from given words and use them in sentences:

A.) -les, (forest); chlap, (fellow); vÍno, (wine); kus, (piece); kniha, (book); list, (leaf); duŠe, (soul); vejce, (egg); krÍdlo, (wing); chvÍle, (moment); ryba, (fish); zub, (tooth); Ába, (frog); znamenÍ, (sign); ptÁk, (bird).

B.) -krÁtkÝ, (short); ÚtlÝ, (tender); hebkÝ, (delicate, fine); hezkÝ, (pretty); zelenÝ, (green); bÍlÝ, (white); starÝ, (old); milÝ, (dear).

Exercise II.

Co jest malounkÉ, to je milounkÉ. JenÍcek jest u dedecka. Šel tam se strÝckem. Marenko, zdvihni to pÍrko a zrnÉcko, rÍkala babicka svÉ vnucce. Prineste mi sklenicku limonÁdy a kousek kolÁce. KoupÍme hlÁvku zelÍ a pÁrek holoubÁtek. Povez mi, duŠinko, co se ti stalo. Chaloupka byla cistounkÁ jako klÍcka.

Exercise III.

Review of Pronouns.

SedlÁk i selka ili ve svÉ chaloupce. MÁ dobrÁ vÍlo, dej nÁm dar. NenÍ mÝm Úmyslem dÁti vÁm neco. V naŠÍ chaloupce jsou starÁ kamna. Kdy jsi mluvil se svÝm ucitelem? Vypujcil jsem si nu od tvÉho otce. Zavolej svÉho bratra a mou sestru! Dej mi hruŠku a jdi svou cestou! V mÉ Úloze nebylo tolik chyb jako v tvÉ Úloze. Hoch priŠel do Školy se svou matkou. Muj bratr jest mladŠÍ ne jste vy. On mÁ rÁd mÉho bratra a svÉho bratra. VojÁk vytasil svuj mec a probodl mÉho sluebnÉho. Jejich prÍtel nÁm prinesl motÝla, kterÉho chytil na vÝlete. Dejte pozor na svÉ veci i na naŠe. Ten, jen to rekl, lhal. Cos hroznÉho se prihodilo. Cemu ses smÁl? At mluvÍŠ s kÝmkoliv, jednej vdy dustojne. Tenhle pÁn jest tentÝ clovek, o kterÉm jsem ti ji povÍdal.

Exercise IV.

What is the meaning of all this? None are all evil. None spoke to him. The cares of today are seldom the cares of tomorrow. This is the boy whom I recommended. I have done all I could. From whom do you suppose is this letter? It was a cloudy night. Each of us should do his best.

Osel a ryby.

Osel Šel v lÉte kolem potoka a dostal Ízen. I sehnul se a pil. A tu uvidel ve vode mnoho ryb a rybicek, jak vesele plovaly k nemu. Nemohl se udreti a zeptal se jich:

“Co pak tu ve vode delÁte? NenÍ vÁm tam zima? Ci vy jdete se na mne podÍvat?”

Ryby nerekly ani slovÍcka. PodÍvaly se jedna na druhou, daly se do velikÉho smÍchu a zmizely v hlubinÁch.

Oslovi neodpovÍdej! Usmej se a jdi domu!

Jan Karafiat.

XXXII.

CÍslovky.—Numerals.

• 1 jeden, jedna, jedno
• 2 dva, dve, dve
• 3 tri
• 4 ctyri
• 5 pet
• 6 Šest
• 7 sedm
• 8 osm
• 9 devet
• 10 deset
• 11 jedenÁct
• 12 dvanÁct
• 13 trinÁct
• 14 ctrnÁct
• 15 patnÁct
• 16 ŠestnÁct
• 17 sedmnÁct
• 18 osmnÁct
• 19 devatenÁct
• 20 dvacet
• 30 tricet
• 40 ctyricet
• 50 padesÁt
• 60 ŠedesÁt
• 70 sedmdesÁt
• 80 osmdesÁt
• 90 devadesÁt
• 100 sto
• 1,000 tisÍc
• 1,000,000 milion

All the other numerals are compounded:

• 21 dvacet jeden
• 22 dvacet dva
• 23 dvacet tri
• 34 tricet ctyri
• 45 ctyricet pet
• 56 padesÁt Šest etc.
• 101 sto jeden
• 105 sto pet
• 117 sto sedmnÁct
• 128 sto dvacet osm
• 145 sto ctyricet pet
• 256 dve ste padesÁt Šest
• 1784 tisÍc sedm set osmdesÁt ctyri

Numerals jeden, dva, tri, ctyri are adjectives, they agree with the noun like an adjective. Tri hoŠi, dve dÍvky.

Numeral pet and the following are nouns; they are followed by the partitive possessive plural, pet hochu, deset tuek, Šest hodin, etc.

Declension of Numerals.—SklonenÍ cÍslovek.

Jeden, jedna, jedno is declined like ten, ta, to, viz. lesson XXIX.

Declension dva, dve (dve for feminine and neuter), tri, ctyri, pet:

Like dva is declined oba, both.

Like pet are declined all the other numerals, ending in t. They simply add -i in all oblique cases.

Sto is declined like slovo; tisÍc like mec, milion like strom.

In compound numerals both parts are declined: s dvaceti dvema, k triceti trem.

CÍslovky radovÉ.—Ordinal numerals.

CÍslovky radovÉ odpovÍdajÍ na otÁzku kolikÁtÝ? The ordinal numerals answer the question which one of the serie?

The ordinals 6-20 are formed by adding -Ý, -Á, -É, according to gender. Ex.: 7 sedm, sedmÝ, seventh, etc. They are all definite adjectives and are declined like dobrÝ.

• 20, dvacet; dvacÁtÝ, 20th;
• 10, deset; desÁtÝ, tenth;
• tricÁtÝ, 30th;
• ctyricÁtÝ, 40th;
• padesÁtÝ, 50th;
• ŠedesÁtÝ, 60th;
• sedmdesÁtÝ, 70th;
• osmdesÁtÝ, 80th;
• devadesÁtÝ, 90th;
• stÝ, hundredth;
• tisÍcÍ, 1000th;
• miliontÝ, millionth.

All the numerals are compounded, dvacÁtÝ druhÝ, 22nd, tri sta patnÁctÝ, 315th, etc.

Mel bych etc. is followed by the infinitive.

Mel bych si koupiti novÝ kabÁt. I should buy a new coat for myself. Meli byste prinÉsti knihy. You ought to bring books.

Mohl bych to uciniti. I could do it.

Kdybych mohl tak udelat, udelÁm to. If I should be able to do so I shall do it.

Oral Exercise.

Complete:

• UcÍm se, abych vynikl.
• UcÍŠ se etc.…
• Mel bych se lÉpe uciti…
• Preji si, abych byl zdrÁv.

CvicenÍ (Exercise I.)

U obou rukou jest deset prstu. Vezmi to obema rukama. Bylo jÍ pres (over, more than) devadesÁt let, kdy umrela. On jest asi (about) ctyricet pet roku stÁr. MyslÍm, e jsem o tri lÉta a deset mesÍcu mladŠÍ ne ty. Pavouk (spider) mÁ osm noh. Obe tato mÍsta jsou zabrÁna (taken). Moucha mÁ dve krÍdla. Kolik krÍdel mÁ vcela? Cukr jest dnes o cent lacinejŠÍ na libre. Za ctrnÁct dnÍ budeme mÍt vÁnoce. Tato vÁsa (vase) stÁla (cost) pres dvanÁct dolaru. Zavolej ty dva hochy. Ti tri hoŠi jsou zde, prejÍ si s vÁmi mluvit. Muj otec mÁ osmnÁct set dolaru rocne. Kolik jest to mesÍcne? To jest stopadesÁt dolaru mesÍcne. ZhotovÍm to ve dvou dnech. Clovek mÁ pet smyslu.

Karel IV. zaloil universitu v Praze. Hled, abys byl ve Škole prvnÍm. V patnÁctÉm stoletÍ byly husitskÉ vÁlky. Opakuj po kadÉm pÁtÉm cvicenÍ. CtvrtÉho cervence jest nÁrodnÍ svÁtek. Kdy jsem priŠel ke tretÍmu domu, naŠel jsem, co jsem hledal. Na kolikÁtÉ strÁnce jsme cetli vcera? Dnes budeme cÍsti na padesÁtÉ ŠestÉ strÁnce. Kolik jest pet a dvanÁct? Kolik jest dvacet bez (minus) dvou? Jsou dve hodiny a dvacet tri minuty. Prijdu za pet minut.

XXXIII.

Zlomky—Fractions.

½ pul, polovina; ?, osmina; ¼, ctvrt ctvrtina.

All the remaining fractions are formed by the suffix -ina (feminine suffix) to the cardinal numbers. They are all declined like ryba. Ex.: ¼ ctvrtina.

Pul and ctvrt are used when speaking of measure:

Pul hodiny, half an hour; pul buŠlu, half a bushel; ctvrt libry, a quarter pound etc.

In calculations we say ? tri osminy, ? 7 osmin, ¾ tri ctvrtiny etc.

NÁsobnÉ cÍslovky.—Multiplicative numerals.

DvojÍ, twofold; trojÍ, threefold; obojÍ, of both; ctverÝ, -Á, -É, fourfold; paterÝ, fivefold.

Adverbs: dvojnÁsob, dvojnÁsobne, doubly, trojnÁsobne triply etc; poprvÉ the first time, po druhÉ the second time, po tretÍ the third time.

Adjectives: jednoduchÝ single, dvojitÝ double, trojitÝ triple etc. Jednou once, dvakrÁt twice, trikrÁte three times, krÁte times.

Examples: DvojÍ prÁce. Double work. Jsme lidÉ jednÉ vÍry. We are people of one belief. Byl dvojnÁsob zaplacen. He was doubly (twofold) paid. TrojÍ prÁnÍ. Triple (threefold) wish. DvojÍ rada. A double row. JednoduchÁ prikrÝvka. Simple (undoubled) cover. TrojÍ vÝpocet threefold reckoning. TrikrÁte pocÍtali. They counted three times. Jest to po druhÉ, co jsi to udelal. This is the second time you have done it.

NeurcitÉ cÍslovky.—Indefinite numerals.

Mnoho many; mÁlo few; nekolik several. These three are followed by the possessive: Mnoho penez, mÁlo chleba, nekolik lidÍ.

Kolik? How many (or how much). Tolik so many, so much.

VŠechen, vŠechna, vŠechno, all. VŠechen lid (vŠichni lidÉ), all the.

In giving dates possessive case is used. DruhÉho kvetna. Second of May. Stalo se to roku tisÍcÍho osmistÉho dvacÁtÉho, 1820. Neodvislost byla prohlÁŠena ctvrtÉho cervence roku tisÍcÍho sedmistÉho sedmdesÁtÉho ŠestÉho (or roku tisÍc sedm set sedmdesÁtÉho ŠestÉho). Independence was declared 1776. (Shorter form is also used: vÁlka vypukla v roce tisÍc devet set ctrnÁct or devatenÁct set ctrnÁct. The war broke out in the year 1914).

Cas. Time. Kolik jest hodin? What time is it? Jsou tri hodiny. It is three o’clock. Jest ctvrt na pet. It is 4:15. Jest pul desÁtÉ. It is 9:30. Jsou tri ctvrte na dvanÁct. It is 11:45.

Rok, also lÉto (summer), year.

StÁrÍ age. Kolik jest ti let? Kolik jest ti roku? Jak jsi stÁr? How old are you? Jest mi osmnÁct let. I am 18 years old.

Karel IV., Karel ctvrtÝ, Charles the Fourth. Kol dvou tisÍc muu, about two thousand men.

CvicenÍ I.

Áci chodÍvajÍ po dvou. Tuky se prodÁvajÍ po peti centech. Kolik mÁŠ bratru? Chicago jest asi ŠestkrÁte vetŠÍ ne Praha. Mnoho lidÍ mnoho vÍ. MÁme ctvero rocnÍch pocasÍ. Dve pule (poloviny) cinÍ celek. Rozdelil jablko na tri dÍly, udelal z neho tretiny. Palec jest dvanÁctina ci dvanÁctÝ dÍl strevÍce. Nikdo nemue klamati vŠechny lidi porÁd. Dejte mi nekolik hruŠek. Kolik si jich prejete? At se to ji podruhÉ nestane! To je jednoduchÁ vec; zastavÍm se pro vÁs.

CvicenÍ II.

VypiŠte dole udanÁ cÍsla slovy, dbejte, aby cÍslovky byly v sprÁvnÉm pÁdu: Stalo se to 28. cervence 1914. Karel HavlÍcek, ceskÝ spisovatel, narodil se 31. rÍjna, 1821 a zemrel 29. cervence 1856. Prijdte k nÁm v pondelÍ 12. srpna. Jeden dum 2 pÁnu nestrpÍ. Duha stkvÍ se 7 barvami. SedlÁk mÁ 4 kone.

XXXIV.

In previous lessons the active voice of the Bohemian in the indicative and conditional moods was treated. Before taking up the passive forms, we shall study the two aspects (vÝznamy) of the Bohemian verb, namely the perfective and imperfective.—Slovesa dokonavÁ a nedokonavÁ.

The perfective aspect denotes: a) that the action has been quite completed: stal jsem se: I have become; usekl jsem I have cut off; or b) that the action will be definitely completed in the future: stanu se I’ll become, useknu I shall cut off, koupÍm I shall buy.

The perfective verbs have no present tense, but they have a present form which, however, has a future signification and is called the simple future, jednoduchÝ budoucÍ cas. Most of the perfective verbs are formed from the imperfective by the addition of prefixes. Ex.: nÉsti to carry, nesu I carry, donÉsti carry to, donesu I shall carry to or I shall deliver. Donesl jsem I have delivered. Therefore the simple future is formed by giving a suitable prefix to the present form of the verb.

The imperfect verbs (nedokonavÁ slovesa) express an action: a) either continuing (durative verbs, trvalÁ slovesa); nesu I am carrying, mluvÍm I am talking (best rendered into English by progressive form), or b) a repeating action (iterative verb, opakovacÍ sloveso) nosÍm, I use to carry, cÍtÁm, I use to read, cÍtal jsem, I used to read. The repetition of an action is made more marked by the introduction of the syllable (vloka, infix) vÁ or v before final personal ending; nosÍm I use to carry, nosÍvÁm I use to carry, from time to time, chodÍvÁm I am in the habit of walking.

The distinction between the perfective, imperfective, durative and iterative verbs is very important. A verb may be made to assume either aspect, perfective, durative or iterative: zavolÁm I shall call up, volÁm I am calling, volÁvÁm I use to call, I am in the habit of calling. By employing the proper form the Bohemian verb expresses the very fine shades of thought with extreme vividness: Example: psÁti, to write. Budu psÁti dopis, I shall be writing a letter (and might not complete it). NapÍŠi psanÍ means I’ll write and finish the letter. Psal jsem, I wrote. Napsal jsem, I have written. Dopsal jsem, I have finished writing. Rozepsal jsem se, I have started to write at length. We shall take up this variation of meaning and of value of the Bohemian verb by studying the verbal prefixes. These prefixes, most of which are also prepositions, see the lesson XV. for their meaning as prepositions, are employed also in building nouns. Ex.: mluva speech; Úmluva oral agreement; rozmluva conversation; pomluva calumny (evil speech). A thorough study of the prefixes therefore will enable us to understand very large classes of words and also their possible variations in meaning. As an example of what the Bohemian verb is capable to express, let us take up derivations of the verb jÍti, to go.

DoŠel jsem brzy do mesta, nebot jsem si nadeŠel hezkÝ kus cesty. Sotva jsem uŠel kus cesty, naŠel jsem tobolku. Kdy jsem priŠel do mesta, odevzdal jsem ji na Úrade. Myslil jsem: Odejdu odsud a projdu seb na zdravÉm vzduchu. Rozejdete se v pokoji. Nevejdu do vaŠeho domu. ObeŠel jsem nÁmestÍ a preŠel jsem most. Slunce zaŠlo. Letos obilÍ pekne vzeŠlo.

Verbal prepositional prefixes.—PredlokovÉ predpony.

Do implies the accomplishment of an action, the carrying out of it to the end. Examples: docÍsti, to read through; donÉsti, to deliver; dorusti, to grow to maturity; dodati, to deliver, to furnish; dokonati, to finish, to end.

Na a) denotes an action upon something. Ex.: naloiti, to put a load on; namazati (mÁslo), to spread, to grease (butter); natÍrati, to paint, to rub, to put on a coat of paint, or ointment;

b) signifies an abundance of action or achievement: Navariti, to cook a whole lot; napÍti se, to drink; natlouci nekomu, to give somebody a sound thrashing, to fall over somebody; napadnouti, to attack somebody; nashromÁditi, to gather in abundance; nasmÁti se, to have a good laugh.

Nad denotes an action in above direction.

Nadepsati, to head (a letter); nadsazovati, to exaggerate; naduiti, to abuse (overuse).

O, also ob-, obe-, expresses a motion around.

OhlÉdnouti se, to look around; ohlÁsiti, to make known; ohnouti, to bend; opevniti, to fortify, (to make secure all around); opotrebovati, to wear out by use; oprÁŠiti, to dust off.

Od, ode, denotes separation.

OdnÉsti, to carry away; odraziti, to rebound; zahnati to repel; odeslati, to send away; odvolati, to recall; odepsati, to answer in writing; odmÍtnouti, to refuse; odkrojiti, to cut off.

Po intensifies and makes personal the verb action. (Prefix po shortens the stem vowel). DÁti, give; podati, to reach, to hand; psÁti, to write; popsati, to cover with writing, to describe; milovati, to love; pomilovati, to caress.

I.
Review of the Declensions.—OpakovÁnÍ sklonovÁnÍ.

For this purpose the various types of declensions are grouped according to the cases.

The nominative and the Objective (Accusative) case.

MASCULINE DECLENSION.

The nominative case.

Personal pronouns jÁ, ty, on, my, vy oni, ony.

Objective Case.

Personal pronouns mne, me, nÁs, jej, jeho, ho, je.

FEMININE DECLENSION

Personal pronoun: ona, ony, ji, je.

JejÍ, hers is declined like starŠÍ.

Jeho, his undeclined.

NEUTER DECLENSION.

Personal pronoun ona, ona, je.

What are the uses of the nominative and objective cases (Lesson XV.)

What prepositions are used with the objective case (Lesson XVI.)

Exercise I.

What class of nouns does each type represent; distinguish between soft and hard declension. Give several nouns of each class and use them in sentences with adjectives and pronouns in the nominative and objective case.

Note: that in plural the nominative and the objective cases are equal in inanimate masculine, in feminine and neuter declensions. In singular the nominative equals the objective case in masculine inanimate and in neuter declensions.

Exercise II.

Determine the case in following sentences and also determine whether the verb is perfective, iterative or durative:

On mi cinÍ prekÁky v mÉm podniku. VÁlcÍcÍ mocnosti smluvily mÍr. Nechci vÁm vycÍtati vaŠe chyby. RÁdnÝ obcan poslouchÁ zÁkonu i hÁjÍ je. MusÍm Šetriti potravinami, nebot zbytecnÉ marenÍ jich jest zlocinem. Hvezda hvezdu nezastÍnÍ. Dockej casu, jako husa klasu. Na podzim se dny krÁtÍ a noci dlouÍ. Kdo hledÁ, nalÉzÁ. Na venkove jsme chodÍvali denne do lesa. SbÍrÁvali jsme tam houby, jahody a maliny. SlÍbiti a dÁti je dvojÍ. Sedni si a uc se. Docetli jsme se v novinÁch o novÉm vÍtezstvÍ spojencu. Kdybys to ihned odmÍtnul, nemel bys dalŠÍch obtÍÍ. V tÉto knize jest popsÁna velikÁ vÁlka. Koupili jsme pytel bramboru. VÁŠ prÍtel jest mu jemnÝch mravu a dukladnÉho vzdelÁnÍ. Nalo si toto bremeno na zÁda a odnes je. Podej mi tu hul. NeodmÍtej pomoci, ale takÉ jÍ nenaduÍvej. Kdybys byl dokonal svou prÁci vcas, dostal bys plnou odmenu. To, co jsem rekl, neodvolÁm. Dostali jsme za Úlohu, abychom popsali vÝstavu.

Exercise III.

Make sentences using verbs given in this lesson.

XXXV.

PredlokovÉ predpony.—Prepositional prefixes.

Pod—under, denotes an underneath movement

Podseknouti, to undercut; podlehnouti, to succumb, to yield (to fall under somebody’s sway); podplatiti, to bribe; podepsati, to sign (to write one’s name to a document); podporovati, to support; podtrhnouti, to underline.

Pro—denotes an action carried thru.

HrÁti, to play; prohrÁti, to lose in play or game; buditi, to wake; probuditi, to awaken; proniknouti, to pierce thru, to penetrate; prohlÁsiti, to proclaim.

Pre—denotes carrying of an action over or across, denotes also a repetition.

Preskociti, to leap over; prekrojiti, to cut in two (across a thing); prendati, to change the place of something, to transport; prevzÍti, to take over, to take possession of; prevrhnouti, to tip over, to overturn; preŠÍti, to sew over, resew; predelati, to do a thing over.

Pred signifies before.

Predloiti, to lay before, to submit; predplatiti, to subscribe (to pay in advance); predstaviti (literally to place before), to introduce.

Pri signifies to effect a motion towards us or to some object.

PriblÍiti se, to draw near; prinÉsti, to bring, to carry, to deliver; (nÉsti, to carry); prijÍti, to come; (jÍti to go).

Roz denotes: a) expansion or separation; b) intensity of an action.

a) Rozbiti, to break, to smash to pieces; (bÍti, to beat); roztrhnouti, to tear apart; roznÉsti, to carry around; rozlÍti, to spill;

b) rozzlobiti, to make someone angry (to anger someone); rozpÁliti, to heat up; rozveseliti, to make somebody merry.

S, se denotes: a) an assembling action; b) also a downward movement.

a) sprÁteliti, to make friends; snÉsti dohromady, to bring together, to collect, but also snÉsti, to endure, to bear; svolati, to call together.

b)—spadnouti, to fall down; shoreti, to burn down; shasnouti, to extinguish.

Sou signifies together.

Souhlasiti, to agree (hlÁsiti, to announce); souviseti, to hang together, to be connected with.

U denotes: a) ability. UnÉsti, to be able to carry; udreti, to be able to hold.

b)—thoroughness, completion. UmÝti, to wash, to clean; uvariti, to cook; upadnouti, to fall; umoriti, to wear to death; uzlobiti se, to anger to death; utrmÁceti, tire out.

V, ve denotes an inward motion.

VzlÉtnouti, to fly; vzbuditi, to wake up; vzkrÍsiti, to resurrect; vzmu- to force into; vsaditi, to plant, to stake.

Vy denotes: a) an outward motion (out); b) an upward motion.

a)—Vyhoditi, to throw out; vynajÍti, to find out, to invent; vylÉtnouti, to fly out; vymlouvati (to talk out of trouble), to excuse, persuade; vyprati, to wash out; vypustiti, to let out; vyrÁbeti (robiti to work), to manufacture, to produce;

b)—vyrusti, to grow up, vyskociti, to jump up.

Vz denotes an upward motion.

VzlÉtnouti, to fly up; vzbuditi, to wake up; vzkrÍsiti, to resurrect; vzmuiti, to force into; vsaditi, to plant, to stake, to bet.

Z gives a sense of thoroughness to the verb.

Zhynouti, to perish; zmeriti (to measure up), to survey; zniciti, to destroy.

Za implies going beyond the mark.

Zablouditi, to go astray; zahoditi, to throw away; zabrÁniti, to hinder, to prevent; zatociti, to turn around.

REVIEW OF CASE FORMS.

Possessive case.

Personal pronouns:

Mne, tebe, nÁs, vÁs, jeho, ho, jÍ (nÍ), jich.

What are the uses of the possessive case?

What are the prepositions governing the possessive case?

Exercise.

Form sentences containing nouns, adjectives and pronouns in the possessive case.

Pozor!—Cech spÍŠe rekne a napÍŠe: Bratruv kabÁt, mÍsto kabÁt bratra. Babiccina truhla, mÍsto truhla babicky. FarmÁruv dum, mÍsto dum farmÁre. AvŠak: KabÁt mÉho bratra; truhla vaŠÍ babicky; dum kadÉho farmÁre.

AvŠak z neivotnÝch podstatnÝch jmen se privlastnovacÍ adjektiva nedelajÍ, proto: VÍko truhly, ostrÍ noe, krÁsnÁ ozdoba domu etc.

Exercise II.

Matka vyprala prÁdlo a uvarila veceri. Pravdu nikdo neznicÍ. Vzmume se! V Americe se vyrÁbÍ mnoho stroju. Deti zabloudily v lese. Pribli se a uka se mi! President prohlÁsil, e Amerika bude bojovati za demokracii, dokud nezvÍtezÍ. Byl jsem predstaven svÝm bratrem onÉ dÁme. Kdybyste si predplatil tento casopis, ucinil byste dobre. Kdybys nehrÁl, neprohrÁl bys. Dum shorel do zÁkladu.

Exercise III.

Make sentences using verbs given in this lesson.

XXXVI.

A verb may take two or even three prefixes to have its sense further modified:

• sledovati, to follow
• nÁ"sledovati, to follow closely after;
• pro"nÁsledovati, to pursue;
• na"pro"nÁsledovati se, to pursue till one is weary of it;

• jÍti, to go
• na"jÍti, to find (to come to a thing);
• vy"na"jÍti, to invent (to find out a thing).

The purpose of the list of prefixes is to show the student the relationship of the verb family and to enable him to understand better the meaning and use of the composite verbs. By paying attention to the origin and relationship the student will soon acquire feeling for the spirit of the language and will have no difficulty in understanding thousands of new verbs.

TRPNÝ ROD.—THE PASSIVE VOICE.

The Bohemian has a special participle to express the passive voice. TrpnÉ prÍcestÍ—passive participle.

This passive participle varies like the past (active) participle according to the gender and number of its subject. It ends in most cases in -n (seldom in -t) for the masculine, in -na (-ta) for the feminine, and -no (-to) in the neuter in the singular number, and in -ni (-ti), for masculine, -ny (-ty) for feminine, -na (-ta) for neuter in the plural number.

All the tenses and moods of the passive voice are compounded from the corresponding form of the auxiliary verb to be, bÝti, and the passive participle.

CasovÁnÍ slovesa chvÁliti v trpnÉm rode. Conjugation of the verb to praise in the passive voice.

TrpnÝ prechodnÍk—Passive participle, chvÁlen, -a, -o; ni, -ny, -a.

NeurcitÝ zpusob, Infinitive, bÝti chvÁlen, to be praised.

OznamovacÍ zpusob.—Indicative mood.

RozkazovacÍ zpusob.—Imperative mood.

Bud chvÁlen! Be praised! (thou). Budme chvÁleni! Budte chvÁleni!

PodminovacÍ zpusob.—Conditional mood.

The above are masculine forms. For the feminine add in the singular -a, and in the plural exchange the final -i for -y; for the neuter -o, in the plural -a.

Examples:

• Áci jsou chvÁleni.
• Ák jest chvÁlen.
• Ákyne jsou chvÁleny.
• Ákyne jest chvÁlena.
• ZvÍrata jsou zkrocena.
• ZvÍre jest zkroceno (tamed).

Inanimate masculine subjects require the participle with -y.

• Kameny leely.
• Byly poloeny.
• HoŠi leeli.
• Byli poraneni.

Notice the agreement of final -i and -y in noun and participle endings.

In lesson XXI. which contains the table of the Bohemian verb, the passive participle of various divisions is given. In order to facilitate the study of the passive forms of the Bohemian verbs are regrouped below according to the formation of their passive participles.

Exercise I.

Conjugate in passive voice (follow the diagram of chvÁliti):

Milovati to love, volati to call, uciti to teach, platiti to pay (placen), nositi to carry (noŠen).

REVIEW OF THE DECLENSION.

Dative and locative case.

Personal pronoun dative and locative singular mne, mi; tobe, ti; sobe, si; jemu, mu; jÍ.

Personal pronoun dative plural: nÁm, vÁm, jim.

Locative plural: nÁs, vÁs, jich.

Exercise I.

What are the uses of the dative and the locative case?

What are the prepositions with the dative and locative cases?

Exercise II.

Ne kadÉmu ŠtestÍ slouÍ. MoudrÝ nepodlÉhÁ nÁhode. Cemu se ucÍte? Duverujte svÝm prÁtelum. Teko pravde se protiviti. Komu jste to donesl? BlÁznu i drevenÝ penÍz dobrÝ. Jsme verni svÉ vlasti. On nÁm nenÍ roven. Nemluvte Špatne o neprÍtomnÝch lidech. SousedÉ leeli si ve vlasÍch. Komu nenÍ s hury dÁno, v apatyce nekoupÍ. NevÍm, co ve mne vidÍ. My o slavÍku a on o ruÍch.

Hoch byl pochvÁlen. The boy was praised. PochvÁlenÝ hoch. The praised boy. Matka jest milovÁna. The mother is loved. MilovanÁ matko! Beloved mother! Okno bylo rozbito. The window was broken. RozbitÉ okno. The broken window.

When the possessive participle is used as an adjective, it takes the regular adjectives ending. (Ý, Á, É in singular, Í, É, Á in plural).

Cinte rozdÍl mezi trpnÝm prÍcestÍm a prÍdavnÝm jmÉnem; toto mÁ dlouhÉ koncovky, prvÉ mÁ krÁtkÉ!

Z minulÉho (cinnÉho) prÍcestÍ taktÉ se tvorÍ prÍdavnÁ jmÉna podobnÝm zpusobem.

Spadl, fell; spadlÝ list, fallen leaf; uzrÁl, ripened; uzrÁlÉ ovoce, ripe fruit.

PodstatnÁ jmÉna slovesnÁ.—Verbal nouns.

PridÁnÍm -Í (In English they end in -ing).

PsÁn, written; psanÍ, writing; chvÁlen, praised; chvÁlenÍ, praising. VaŠe psanÍ jest necitelnÉ. Your writing is illegible. PrÍliŠnÉ chvÁlenÍ ŠkodÍ. Too much of praising harms.

Skladba trpnÉho rodu.—Passive voice syntax.

Brutus zabil Caesara. Brutus killed Caesar. Caesar byl zabit Brutem. Caesar was killed by Brutus.

In changing an active statement into a passive, the subject of the active verb becomes object of the passive verb and vice versa. The object of the passive verb, the cause or instrument of the action is in Bohemian in the instrumental case. In English the instrumentality is denoted by the preposition by.

Exercise I.

VÍtezovÉ her olympijskÝch byli odmenovÁni olivovÝmi venci. Byli jsme pozvÁni k zÁbave. PozvanÍ hostÉ byli uvÍtÁni. NeprÁtelÉ byli poraeni a zahnÁni na Útek. UmdlenÍ delnÍci odpocÍvali. Ten dum bude zboren a na jeho mÍste bude postaven nÁdhernÝ hotel. Kup novou sklenici na mÍste tÉ rozbitÉ. Na podzim jest zeme pokryta spadlÝm listÍm. Zlocinec byl odsouzen pro zlocin zabitÍ. PrÍliŠnÉ mluvenÍ kadÉmu ŠkodÍ. Dostal jsem dobrou znÁmku z kreslenÍ. LhanÍm se nevyleŠ. I okoralÝ chlÉb je v nouzi dobrÝ.

REVIEW OF THE DECLENSION.

The instrumental case.

OsobnÍ nÁmestky v sedmÉm pÁde, mnou, tebou, sebou, jÍm, jÍ, nÁmi vÁmi, jimi.

Exercise II.

Chyba clovekem vlÁdne. Hlad nedÁ se slovem utiŠiti. ŠtestÍ nÁmi kolem tocÍ a hrÁ. MÁlokdo bÝvÁ spokojen se svÝm osudem. Nechlub se tÍm, co nemÁŠ. Zahrada vonela prÍjemnou vunÍ. Chlapec se chvel strachem. Z lacinÉ koupe se radovali. DoufÁme a spolÉhÁme na vlastnÍ sÍly. HÁdajÍ se—nevedÍ o cem. Honza se s dobrou potÁzal. Kdo pravdu zastÁvÁ, vÍtezem zustÁvÁ. Matka uvarila veceri. Vecere jest uvarena. Knihovna bude otevrena. Kdy dobre vykonÁte svou prÁci, budete pochvÁleni. Hoch napsal Úlohu. Jeho Úloha jest ji napsÁna. A bude tvÁ napsÁna, prines mi ji. Bylo nÁm oznÁmeno, abychom si priŠli pro svuj plat. Ta novÁ sklenice jest rozbita. Kdo ji rozbil?

XXXVIII.

PrechodnÍky. (Gerunds, transgressives).

PrechodnÍky jsou slovesnÉ tvary spojujÍcÍ vlastnosti prÍdavnÝch jmÉn se slovesem. Smysl prechodnÍku musÍ bÝti vdy doplnen jinÝm slovesem, zvanÝm slovesem rÍdÍcÍm.

Ex.: Hlede z okna, obdivoval jsem krÁsnou krajinu. (While looking out of the window I admired the beautiful landscape).

Hlede (jÁ) describes the pronoun jÁ—(adjective function); it describes also a state of being—(verbal function); its sense is completed by another verb—obdivoval jsem. Obdivoval jsem—sloveso rÍdÍcÍ.

PrechodnÍky jako prÍdavnÁ jmÉna menÍ se dle rodu i cÍsla a sice majÍ dva tvary v jednotnÉm cÍsle pro rod muskÝ hlede pro rod enskÝ a strednÍ hledÍc, a jeden tvar pro mnonÉ cÍslo hledÍce (pro vŠechny rody).

PrechodnÍky jako slovesa rozliŠujÍ dobu a deje a majÍ dva tvary casovÉ.

K vuli lepŠÍmu prehledu a zapamatovÁnÍ si roztrÍdÍme prechodnÍky dle podobnosti tvorenÍ (podobne jako trpnÉ prÍcestÍ). PrÍtomnÝ prechodnÍk tvorÍ se z rozkazovacÍho zpusobu, minulÝ z kmene infinitivnÍho.

Z prÍtomnÉho prechodnÍku enskÉho rodu tvorÍ se prÍdavnÁ jmÉna prÍponou -Í (sklonenÍ dle vzoru severnÍ.) MilujÍcÍ ena, loving wife.

Vazby prechodnÍku.—Syntax with gerunds.

I. PrechodnÍk prÍtomnÝ neukoncenÝch (imperfective) sloves (Lesson XXXIV.) znamenÁ soucasnost (coincidence) deje se slovesem rÍdÍcÍm:

Hlede z okna, obdivuji. While looking out of the window I admire. Hlede z okna, obdivoval jsem. While looking out of the window I admired.

II. PrechodnÍk prÍtomnÝ ukoncenÝch (perfective) sloves znacÍ obvykle budoucnost (predchÁzenÍ futurity precedence) deje pred slovesem rÍdÍcÍm:

VytÁhnouce do pole, zaeneme neprÍtele. Taking the field we shall chase away the enemy.

III. PrechodnÍk minulÝ neukoncenÝch sloves naznacuje minulost deje soucasne se slovesem rÍdÍcÍm:

Hledev z okna obdivoval jsem. Having been looking out of the window I admired.

IV. PrechodnÍk minulÝ ukoncenÝch sloves naznacuje minulost deje pred slovesem rÍdÍcÍm:

PohlÉdnuv z okna, uvidel jsem. Having looked out of the window I have seen.

VytÁhnuvŠe do pole, zaeneme neprÍtele. Upon our having taken to the field we shall drive away the enemy.

PrechodnÍky zkracujÍ vety.

Hlede z okna obdivuji se rovnÁ: HledÍm z okna a obdivuji.

Hlede z okna obdivoval jsem se rovnÁ: Hledel jsem z okna a obdivoval.

VytÁhnouce do pole zaeneme neprÍtele se rovnÁ: Kdy vytÁhneme do pole, zaeneme neprÍtele.

Nauciv se Úloze, Šel jsem do Školy rovnÁ se: Kdy jsem se naucil Úloze, Šel jsem do Školy.

PrechodnÍkem krÁtÍme takovÉ vety, kde podmet obou deju jest tÝ. Pri krÁcenÍ smysl vet nesmÍ bÝti zmenen. Pri krÁcenÍ spojka (conjunction) se vypustÍ.

PrechodnÍku se uÍvÁ jen ve spisovnÉ reci. Ve starÉ ceŠtine byly tyto tvary vÍce uÍvÁny.

Exercise.

Jsa hladov, lev prepadÁ i stÁda a osady lidskÉ. SvÍce lidem slouÍc sama se stravuje. SkrivÁnek vyletev do mraku, zajÁsal v krÁsnÉ pÍsni. UloivŠi svÉ dÍtky ke spanÍ, matka dokoncila svou prÁci. VykoupavŠe se, Šli jsme se nasnÍdat. HledajÍce houby, prochÁzÍme se lesem. PrÍroda sama ukoncivŠi a uzpusobivŠi Cechy ve zvlÁŠtnÍ celek, predustanovila tÍm hlavnÍ rÁz historie ceskÉ. (PalackÝ) Byl to hroznÝ pohled na zÁpasÍcÍ neprÁtele.

XXXIX.

PrÍslovce.—Adverbs.

PrÍslovce mÍsta.—Adverbs of place.

(Opakujte o prÍslovcÍch Úlohu XVIII.)

Tyto rozdelÍme dle toho, urcujÍ-li mÍsto (position), nebo smer (direction). (V anglictine techto rozdÍlu nenÍ).

• Kde? where?
• kam? where to?
• zde, tu, here;
• sem, here;
• nikde, nowhere;
• tam, there;
• vŠude, everywhere;
• nekam, somewhere;
• jinde, somewhere else;
• nikam, nowhere;
• domu, home;
• doma, at home;
• jinam, somewhere else;
• nahoru, up;
• dolu, down;
• v levo, to the left;
• v pravo, to the right;
• nazpet, back.

Odkud? from where; odjinud from somewhere else; odnekud from somewhere; odnikud from nowhere; odevŠad from everywhere; zdola from below; shora from the top; tudy this way; jinudy the other way.

PrÍslovce casu.—Adverbs of time.

Dnes today; zÍtra tomorrow; vcera yesterday; predevcÍrem, day before yesterday; pozÍtrÍ day after tomorrow; vdy always; nikdy never; nekdy sometimes; casto often; zrÍdka seldom; ted, nynÍ now; jindy at other time; onehdy the other day; brzy soon; hned right away; casne early; pozde late; porÁd, stÁle, ustavicne constantly; nejprve at first; potom afterwards.

PrÍslovce zpusobu.—Adverbs of manner.

Jak? how, as; tak this way; nijak in no way; vŠelijak, ledajak in various ways; mnoho, great deal; mÁlo little; rÁd gladly; mÁlem almost; prÍliŠ too much; skoro almost; velice, velmi great deal; zvolna slowly; zcerstva quickly; tÍm zpusobem in this manner, in this way; Proto therefore, for that reason; jak? how? in question; jak as, so, as soon as, in description; tak so, in such way. Jak se uzdravil, odeŠel. As soon as he got well he left. Tak jako on, as well as he.

CvicenÍ

Studujte vÝznam prÍslovcu v nÁsledujÍcÍch vetÁch:

Kdy jste priŠel? PriŠel jsem prÁve ted (nynÍ). Nejprve pujdeme do Školy a potom si budeme hrÁti. Dnes jest ctvrtek, zÍtra pÁtek. Vcera jsme prijeli, pozÍtrÍ odjedeme. Prijdte brzo! Pujdeme hned. DobrÝ clovek jest stÁle ochoten konati dobro. Jak to mÁm udelati? Delejte to tak. To rÁd udelÁm. OdevŠad se hrnuli neprÁtelÉ. Jsem prÍliŠ umdlena. Vy jste prÍliŠ laskava. MÁlem by byl upadl. Jest mi skoro dvacet let. Odkud jsi priŠel? Odnikud mi neprichÁzÍ pomoc. Jdi nazpet a prines penÍze. Kde jsi? Jsem zde. Kam jdeŠ? Jdu tam, odkud tys priŠel. Pokoj je v pravo, lonice v levo. Nemohl jsem to nikde najÍti. Nikam nepujdeŠ. Jedeme dolu do mesta. Prijdte nahoru. Jest to tak, jak jsem rekl. Delej svou prÁci porÁdne a ne ledajak.

CvicenÍ II. Studujte pÁdy a slovesnÉ tvary v nÁsledujÍcÍch vetÁch.

NenÍ pametnÍka takovÉ zimy. Mnoho psu zajÍcova smrt. Jenom clovek pevnÉ vule premÁhÁ prekÁky. MilÝ prÍteli, bud dobrÉ mysli. NÁrod chopil se zbranÍ, aby uhÁjil svÝch svobod. LepŠÍ hrst jistoty, neli pytel nadeje. Kde jich mnoho velÍ, tam se mysli delÍ. Host a ryba tretÍho dne pÁchne. Budte dbalÍ svÝch povinnostÍ. Škoda krÁsy, kde rozumu nenÍ. ŠtestÍ o berle se vlece, a neŠtestÍ lÍtÁ na krÍdlech. Bylo to loni o vÁnocÍch. Po ovoci jejich poznÁte je. Syn nosÍ Šaty po otci. Slepicka po zrnecku klove. TrvÁme pevne na svÝch prÁvech. PrÍtel prÍteli hrad stavÍ, neprÍtel neprÍteli rakev teŠe. PohanÉ modlÁm se klaneli. VŠak nenÍ jeŠte vŠem dnum vecer. Skromnost by ti lÉpe sluŠela ne prÁzdnÁ pÝcha. Nouze naucÍ prÁci. TruhlÁr rozumÍ svÉmu remeslu.

XL.

SPOJKY.—CONJUNCTIONS.

SouradnÉ spojky.—Coordinate Conjunctions.

A.) Spojky spojujÍcÍ vety a cÁsti vety (phrases.)

Ani.—In negative sentences instead of i comes ani, nor neither. Vy ani jÁ tam nepujdeme. You nor I shall go there. Ani vy ani jÁ. Neither you nor I. Vy i jÁ tam pujdeme. You and I shall go there.

Brzo—brzo, soon—soon (then). Brzy on, brzy jÁ. Soon he, soon I. Netoliko—nÝbr, netoliko—avŠak. Not only—but also.—Netoliko PolÁci, nÝbr i CechovÉ ÁdajÍ samostatnost. Not only the Poles but also the Bohemians demand independence.

B.)

C.)

D.)

Distinguish proto therefore, and protoe because, since.—Protoe se neucÍte, proto propadnete. Because you don’t study, therefore you will fail.

Spojky podradnÉ.—Subordinate Conjunctions.

By, aby, that, in order. In English, it is frequently rendered by infinitive. Rekni, aby priŠel. Tell him to come. Oznamuji to, aby to vedel. I announce it in order that he may know it.

Pred spojkami ale, e, kdy, kdy, kdyby, ponevad, zdali, jestli, jestlie, a, ackoliv, jsou-li uprostred vety, delÁme cÁrku (comma).

CvicenÍ:

Zamente spojky jinÝmi s podobnÝm vÝznamem a pozorujte, zda smysl vety byl zmenen:

Videl jsem i uveril jsem. Ani oko nevidelo, ani ucho neslyŠelo. Litera zabÍjÍ, ale duch oivuje. MracÍ se, avŠak prŠeti nebude. NenÍ nÁm ivot krÁtkÝ dÁn, ne my jej krÁtÍme. NeprosÍm, nÝbr prÁva svÉho ÁdÁm. Neboj se, vdyt jsem s tebou. Ne vŠe doma mÁŠ, proto takÉ lidÍ potrebujeŠ. RÁda kocka ryby jÍ, vŠak do vody se jÍ nechce. Jednou ranou dub nepadne, proto v prÁci vytrvej. Poslechni, sice budeŠ potrestÁn. Jeliko jsi lenoch, nemajÍ te lidÉ rÁdi.

PÍsnicka.

XLI.

PRAVIDLA PRAVOPISNÁ.—ORTHOGRAPHICAL RULES.

KrÁtkÉ a dlouhÉ samohlÁsky: a, e, i, o, u, y; Á, É, Í, Ó, (Ó velmi rÍdkÉ), Ú, u, Ý.—Delejte cÁrku nad pÍsmenou, kterÁ mÁ dlouhÝ zvuk. Ú se pÍŠe na zacÁtku, u uprostred a na konci slov. (Pri ohÝbÁnÍ u se menÍ v o).

MekkÉ a tvrdÉ souhlÁsky: , Š, c, d, t, n, r, j, jsou mekkÉ souhlÁsky, po nich se pÍŠe vdy i, neb Í.

h, ch, k, d, t, n, r jsou tvrdÉ souhlÁsky, po nich se pÍŠe y neb Ý.

VÝjimky.—Slova cizÍho puvodu (vetŠinou vzatÁ z latiny neb rectiny), zachovÁvajÍ totÉ y neb i, jakÉ majÍ v anglictine, do kterÉ byly tÉ prevzaty: Ex.: cylindr, orient, technika, diamant, Kristus, Richard etc.

MekkÉ slabiky:

MÍsto di, ti, ni pÍŠeme di, ti, ni; me, be, pe, ve, de, te, ne.

Pozor na me a mne!

Mne nebo mi jest dative, nebo locative nÁmestky jÁ.

Me jest objective neb possessive nÁmestky JÁ. Podobne Te.

Mne se vyskytuje ve slovech, kde jinÉ odvozeniny majÍ mn: uprÍmnÝ, uprÍmne.—Mne jest rÍdkÉ.

Me—mesto, meriti, jmenÍ etc.

ObojetnÉ souhlÁsky: B, p, l, m, s, v, z. Uvnitr slov se po nich pÍŠe i neb Í, vyjma v nÁsledujÍcÍch slovech a odvozeninÁch, kterÉ majÍ y neb Ý:

po b: bÝti, to be (aby, bych, byl, kdyby, odbÝti, byt, obyvatel, nÁbytek, zbytecnÝ, starobylÝ etc.) bystrÝ, sharp, smart. bylina plant, (bÝlÍ weeds) kobyla mare, (kobylka grasshopper), bÝk bull, obycej habit.

po l: lysÝ bare, mlÝn mill (mlynÁr), slyŠeti to hear (vyslÝchati, slyŠenÍ), polykati to swallow (vzlykati), blÝskati se to lighten, lÝtko (calf of foot), lÝko bast, plyn gas (plynouti, plÝtvati, plynne).

Po m: my we; myŠ mouse; hmyz insect; mÝti to wash (mÝdlo, mydlÁr, mydlina). mÝliti se to err; (omyl, zmÝlenÁ); mysl mind (smysl, Úmysl, dumysl, prumysl, myslivec, lehkomyslnÝ); odmykati unlock (zamykati, smÝkati, smycec).

Po p: pysk, lip; pytel bag (pytlÁk); kopyto hoof; pÝcha haughtiness (pyŠnÝ, prepych); trpyt luster, shine (trpytiti se); zpytovati to investigate (prÍrodozpyt); pykati to rue, repent; pÝriti se to blush.

Po s: syn son (zlosyn, synovec); sytÝ full, satisfied (sytiti to feed); sÝr cheese (syrecek, syrovÁtka); syceti to hiss; sypati to strew; osÝchati to dry (vysÝchati).

Po v: prefix vy- (vyskociti, vÝnos etc.); vy, you; vysokÝ high (povÝŠiti, vÝŠina); vÝskati to yell; vÝkati to chew; vÝti to howl; zvyk habit (zvykati, obvyklÝ, povyk).

Po z: brzy soon; jazyk tongue; nazÝvati to name.

U vetŠiny prÍpadu, kde ve spisovnÉ ceŠtine jest Ý, obecne se rÍkÁ ej. BÝt—bejt; pÝcha—pejcha; novÝ—novej; starÝ—starej etc. (AvŠak zejtra—zÍtra, noejcek—noÍcek etc.)

KonecnÉ tvrdÉ y jest u tvrdÝch sklonenÍ jmÉn rodu enskÉho, strednÍho a neivotnÉ bytosti rodu muskÉho. Ryby, Školy, sudy. (TÉ v objektivnÍm a instrumentÁlnÍm pÁde v tvrdÉm sklonenÍ ivotnÉ bytosti rodu muskÉho).

PrÍdavnÁ jmÉna trojvÝchodnÁ koncÍ v muskÉm rode na Ý. E. g.: StarÝ, vysokÝ, novÝ.

Toto Ý se menÍ v mnonÉm cÍsle, pro ivotnou bytost v Í (starŠÍ lidÉ), vysocÍ (pÁnovÉ), novÍ (Áci).

MinulÉ prÍcestÍ sloves a trpnÝ prechodnÍk koncÍ na y v mnonÉm cÍsle u enskÉho a strednÍho rodu a u neivÉ bytosti muskÉho rodu.

Stromy byly velikÉ. Dobre rostly. Stromy byly zniceny. Kachny plovaly. Byly chyceny.

Ale pro muskÝ rod a ivotnou bytost v mnonÉm cÍsle: HoŠi beeli. VojÁci bojovali.

VidÍme, jak tvrdÉ y nÁsledujÍ jedno po druhÉm. TotÉ platÍ i o mekkÉm i v muskÉm rode ivÉ bytosti. HoŠi priŠli. Byli pozvÁni.

U sloves v prÍtomnÉm case nikdy se nevyskytuje na konci y neb Ý, tedy umÍ, nosÍ, vÍ etc.

ZacÁtecnÍ velkÉ pÍsmeno.

pÍŠeme

• a) na pocÁtku vety;
• b) u jmen vlastnÍch: Karel, Cechy, Chicago, Amerika.
• c) u titulu knih: PalackÉho Dejiny nÁrodu ceskÉho; VrchlickÉho Legenda o sv. Prokopu.
• d) titulovÉ nÁmestky: Vy prÍteli, VÁm, VÁs, Ty, Tebe etc. JÁ (I) se pÍŠe v ceŠtine s malÝm j.
• (U jmen prÍdavnÝch a prÍslovcÍ rozliŠujeme od anglictiny: mluvÍme cesky, we speak Bohemian).
• e) V ceskÝch bÁsnÍch pocÍnajÍ se rÁdky malou pÍsmenou.—VÝjimku tvorÍ pocÁtky novÝch vet.

XLII.

TvorenÍ slov.—Formation of words.

Vyjma velice malÉ procento cizÍch slov, ceŠtina jest jednolitÝ jazyk, projevujÍcÍ velikou prÍbuznost slov.

Slovo se tvorÍ pomocÍ predpon (prefixes), prÍpon (suffixes), a zrÍdka pomocÍ vpon (infixes, ex. -nou-, klesati, klesnouti).

Predpony—Prefixes.

Tyto studovali jsme pri slovesech v cvicenÍ 34. a 35. (slovesa perfektivnÍ). Ze sloves perfektivnÍch—prÁve jako z jinÝch sloves—tvorÍ se podstatnÁ a prÍdavnÁ jmÉna, kterÁ ovŠem podrÍ predponu puvodnÍho slovesa a tÍm i jeho smysl.

PrÍklady: hledati, to look for.—NahlÉdnouti to look in, rozhlÉdnouti se to look around, prohlÉdnouti to look through, to search.

PodstatnÁ a prÍdavnÁ jmÉna, odvozenÁ z puvodnÍho slovesa: hlÍdka watch, hlÍdac watchman, hledÁnÍ the searching, hledanÝ sought for, desired. (HledanÝ clovek, sought for, desired person).

PodstatnÁ a prÍdavnÁ jmÉna, z odvozenÝch sloves: prohlÍdka, inspection; nÁhled, opinion (mental look into the affair); rozhled, view, survey; prohlÍdka, inspection; nahlÍenÍ, looking in; rozhlÍenÍ, looking around (observation)—rozhlÉdnutÍ, looking around (momentous); prohlÉdnutÝ, searched.

NovÁ podstatnÁ a prÍdavnÁ jmÉna jsou tvorena prÍponami ke kmenu slovesnÉmu, nebo ke kmenu podstatnÝch a prÍdavnÝch jmen. Pro velikou rozmanitost jen nejduleitejŠÍ budou uvedena.

PrÍpony podstatnÝch jmen.—Noun suffixes.

-stvo, -stvÍ—pÁn noble, panstvo nobility, panstvÍ estate, krestan Christian, krestanstvo Christendom, krestanstvÍ Christianity.

-Í—list leaf, listÍ all the leaves taken together, uhel coal, uhlÍ.

-(i)c—bÍti to beat, bic whip; nositi to carry, nosic carrier; rÝti to dig, rÝc spade.

-inec—host guest, hostinec inn; chudobnÝ poor, chudobinec poorhouse.

-ina—cizÍ foreign, cizina foreign country.

-ice—led ice, lednice ice house; kruh circle, krunice circular outline.

-iŠte—trh market, triŠte market place; ohen fire, ohniŠte fire place.

-Árna—kÁva, coffee, kavÁrna coffeehouse; lÉk medicine, drug, lÉkÁrna drugstore; kovati to forge, kovÁrna the forge.

-stvÍ—malÍr painter, malÍrstvÍ painting occupation; rytÍr knight, rytÍrstvÍ knighthood.

Predpony oznacujÍcÍ mue, neb zamestnÁnÍ muu (masculine occupation).

-isko—dobrÝ good, dobrotisko good fellow.

-Ík—obuv footwear, obuvnÍk shoemaker; zlato gold, zlatnÍk jeweler.

-Ín—celed servant people, celedÍn man servant, voj army, vojÍn soldier.

-Ír—uhel coal, uhlÍr coal seller, charcoal burner; malovati to paint, malÍr painter.

-ar—pÉci, to bake pekar, psÁti to write, pÍsar writer, copyist.

-Ár—mÝdlo soap, mydlÁr soap maker; rezati to cut, to carve, rezbÁr carver.

-Ák—hloupÝ silly, hlupÁk silly fellow; mesto city, meŠtÁk city dweller.

-Ác—vous beard, vousÁc bearded man.

PrÍpony oznacujÍcÍ bud zamestnÁnÍ eny, neb manelskÝ stav s muem uvedenÉho zamestnÁnÍ.

-ka—malÍr, malÍrka, uhlÍr, uhlÍrka, mydlÁr, mydlÁrka, Cech, CeŠka,ucitel, teacher, ucitelka, lÉkar physician, lÉkarka.

-ice—holub pigeon, holubice; lev lion, lvice lioness, obuvnÍk, shoemaker, obuvnice, shoemaker’s wife, sklepnÍk waiter, sklepnice waitress.

-yne (kyne)—otrok, slave, otrokyne woman slave; buh, god, bohyne goddess, Ák popÉl, Ákyne, umelec, umelkyne.

-Í—pÁn mister, panÍ mistress.

-ovÁ—mistr (master), mistrovÁ, pak u jmÉn NovÁk, NovÁkovÁ etc.

Pozorujte, e nekterÉ prÍpony krÁtÍ kmenovou souhlÁsku: sÁzeti to set, sazec typesetter, sÍla strength, silÁk strong fellow.

PrÍpony jmen prÍdavnÝch.—Adjective suffixes.

ivÝ, (-avÝ)—cerv worm, cervivÝ worm-eaten; lÁska love, laskavÝ kind.

-livÝ—trvÁnÍ—duration, trvanlivÝ durable; zdÁnÍ appearance, zdÁnlivÝ apparent.

-ovitÝ—suk knot, sukovitÝ knotty; kousek little piece, kouskovitÝ consisting of little pieces.

-nÝ—moc power, mocnÝ powerful; prÁce work, pracnÝ, made by great work (effort).

-enÝ—naznacuje puvod (origin)—drevo wood, drevenÝ of wood; sklo glass, sklenenÝ made of glass.

-nÍ (naznacuje puvod mÍstnÍ, locality)—sever north, severnÍ northern; jih south, jinÍ southern.

-vÝ—hra play, hravÝ playful; krev blood, krvavÝ bloody.

-itÝ, atÝ, -natÝ—les forest, lesnatÝ covered by forests; hlas voice, hlasitÝ loud.

-kÝ, -skÝ—pÁn lord, panskÝ lordly; buh god, boskÝ godlike.

-Í—ryba fish, rybÍ of the fish, rybÍ telo body of the fish, etc.

NÁsleduje-li prÍpona -nÍ neb -nÝ, n, obdrÍme zdvojenÉ nn: den day dennÍ daily; cin act, cinnÝ active.

PrÍpona -kÝ po k dÁvÁ zdvojenÉ k: meknouti, mekkÝ.

PrÍpony sloves.—Verb suffixes.

-iti—barva paint, barviti to paint, soud tribunal, souditi to judge.

-ovati—chyba mistake, chybovati to make mistakes, dÍk thank, dekovati to thank.

-eti—ŠedivÝ gray, Šediveti to be getting gray.

-ati—zelenÝ green, zelenati to be getting green, to show the green color, hloub (hloubka) depth, hloubati to think deeply, to ponder.

-outi—lutÝ yellow, loutnouti to be getting yellow, starÝ old, stÁrnouti to be getting old.